Levná ropa tlačí Kurdy k dohodě s Bagdádem. Chybí jim peníze na vojáky

Na obranné linii pešmergů (kurdských válečníků) blízko iráckého Kirkúku. Pozice islamistů jsou asi dva kilometry před valem.

Na obranné linii pešmergů (kurdských válečníků) blízko iráckého Kirkúku. Pozice islamistů jsou asi dva kilometry před valem. Zdroj: archiv Lenky Klicperove

Je draho. V uprchlickém táboře Kawrogosk nedaleko hlavního kurdského města Irbílu žije 2400 převážně syrských rodin. Potraviny jim dodává World Food Program (Světový fond pro výživu). S prodlužováním války přibývá uprchlíků, zatímco příděly klesají. „Na začátku dostávala rodina třicet dolarů na osobu měsíčně. Teď jsme museli tuto částku snížit na devatenáct dolarů. Potraviny jsou v kempu dokonce dražší než v Irbílu,“ vysvětluje Mohamed Ataomar, jeden z manažerů starajících se o chod tábora.
Sebevrazi. Úsek fronty ovládaný iráckými komunisty u Mosulu je krajně nebezpečný. Nepřehledný terén plný nerovností jim dovoluje proniknout do bezprostřední blízkosti ochranného valu. „Nejčastěji útočí v noci nebo
za mlhy. Mnohokrát se dostali na deset metrů od nás. Někteří na sobě mají výbušniny, snaží se dostat do tábora a odpálit se. Před pár dny jsme jednoho zabili,“ ukazuje na mobilu jeden z obránců fotku muže s prostřelenou hlavou
Smutek. Třicetiletá Chalída utírá slzy: „Než žít takhle, bylo by lepší, kdyby nás tehdy zabili.“ Spolu s dalšími čtyřmi jezídkami  přežívá v prvním patře nedostavěné budovy v iráckém Irbílu. Ženy uprchly ze Sindžáru, jejich manžele zabili stoupenci IS. V hrubých stavbách se tísní tisíce uprchlíků. Pomoc se k nim dostává obtížně,
protože často nejsou registrovaní
V kontaktu s IS. Rozbombardované domy v syrském městě Serekání, za nímž začíná frontová linie s Islámským státem. Jeho hlavní město Rakká je vzdálené nějakých 120 kilometrů vzdušnou
čarou. Válku proti IS vedou kurdské guerillové jednotky YPG a YPJ
Chaos. Kurdská bojovnice Zelan Dirbeseyová patří k řadám syrských levicových jednotek YPJ. Na kurdských územích v Sýrii, kde jsme společně pracovaly na frontové linii, vládne dost nepřehledná situace. Oblast ovládá levicově orientovaná milice YPG, v podstatě odnož známější PKK (Kurdské strany pracujících), jež působí v Iráku. Portréty společného vůdce Abdulláha Očalana visí všude včetně rozbitých lamp veřejného osvětlení. Rudé hvězdy doplňují i podobizny mučedníků, kteří padli za svou ideologii. YPG ale spolupracuje také i s režimem Bašára Asada a bojuje proti další z kurdských stran PDK, podporované Masúdem Barzáním z Iráku. Na kurdské oblasti navíc útočí Islámský stát, operuje tam i šíitské hnutí
Hizballáh podporované Íránem a svou roli hraje také Fronta an-Nusrá.
5
Fotogalerie
Spory autonomního Kurdistánu s Bagdádem ohledně prodeje ropy by mohly být snadno vyřešeny, jestliže bude federální vláda vyplácet mzdy státním zaměstnancům v regionu včetně příslušníků ozbrojených složek. Uvedl to dnes kurdský vicepremiér Kubad Talabání. Spor mezi centrální vládou a kurdskými představiteli trvá s přestávkami již dva roky. Krize vypukla, když Kurdové začali sami uzavírat kontrakty a prodávat ropu.

Kvůli globálnímu propadu cen ropy si kurdská autonomní vláda již nemůže dovolit vyplácet mzdy, které činí 875 miliard iráckých dinárů (19,4 miliard korun) měsíčně. Tamní představitelé již varovali, že regionu hrozí ekonomický kolaps. Kurdská regionální vláda má na své výplatní listině přes 1,3 milionu zaměstnanců.

„Pokud Bagdád zaplatí platy lidem, kteří dostávají mzdy od vlády v Kurdistánu, včetně pešmergů (kurdských bojovníků), budeme s tím (nabídkou centrální vlády) souhlasit,“ uvedl Talabání na Facebooku. Reagoval tak na prohlášení iráckého premiéra Hajdara Abádího, který uvedl, že Bagdád je připraven platy vyplácet, jestliže Kurdové přestanou sami prodávat ropu.

V Iráku, který má kolem 30 milionů obyvatel, žije asi pět milionů Kurdů. Obývají hlavně sever země a v mnoha záležitostech, k nimž ale nepatří rozpočet, mají autonomii.