Libye je od svržení Muammara Kaddáfího v roce 2011 nestabilní. Zejména v posledních měsících se dostala do vleklé politické krize, provázené pokusy rebelů o rozklížení země a nepokoji v ropných zařízeních, což volby urychlilo.
Panují ale obavy o bezpečnost hlasování a samotnou jeho organizaci. Špatná situace je především na východě země, kde bývalý generál Chalífa Haftar vede ofenzivu proti islámským radikálům. Volební komise však v uplynulých dnech uváděla, že by se mohlo hlasovat i v Benghází, silně postiženém boji.
Klání má rozetnout věčné spory mezi islamisty a liberály, které zdržují pokusy o reformy. Libyjci nebudou volit strany, ale jednotlivé kandidáty. Ve dvousetčlenném parlamentu je 32 míst vyčleněno ženám. Obyvatelé země dávají najevo, že chtějí silnou vládu, která by postavila mocnou armádu schopnou vypořádat se s milicemi, jež od povstání odmítají odevzdat zbraně. Vzrůstajícím problémem je i kriminalita, například přepadání aut nebo bankovní loupeže.
Slabý mandát
Už nyní je ale zřejmé, že problémem nového zákonodárného tělesa může být slabý mandát. V Libyi je zhruba 3,5 milionu potenciálních voličů, k hlasování se jich ale zaregistrovalo jen 1,5 milionu. Oproti volbám v roce 2012 jde o značný pokles. Volební komise zpřísnila registrační pravidla, v některých problematických oblastech lidé nemají požadovaná identifikační čísla.
Mnoho obyvatel je k vývoji v zemi skeptických. „Nevidím, že by se věci lepšily. Všichni jsme muslimové. Proč si ti s bradkami myslí, že jsou lepší? Nereprezentují islám,“ citovala Al-Džazíra staršího obyvatele Tripolisu. Tento názor je podle ní poměrně častý, generál Haftar proto má podporu.
V Libyi navíc přežívá nevraživost vůči oblastem spojovaným s podporou Kaddáfího. „Minulost chceme nechat být, všichni jsme Libyjci,“ řekl agentuře Reuters inženýr Idrís Emhemed v historickém městě Baní Walíd, které bylo jednou z posledních bašt režimu.
