Na paktu se většina EU shodla v reakci na dluhovou krizi a snaze předcházet jejímu opakování v budoucnosti. „Tato smlouva představuje významnou část v naši globální strategii pro obnovení stability evropských veřejných financí. Tak jak jsme už řekli dříve, stabilita je nutným předpokladem důvěry a důvěra je nezbytná pro obnovení růstu,“ řekl při podpisu předseda Evropské komise José Barroso. Unijní prezident Herman Van Rompuy dodal, že pakt pomáhá předejít opakování krize.
Premiéru Petru Nečasovi, kterého k podepsání paktu tlačily nejen opoziční ČSSD, ale i koaliční TOP 09, se nelíbí třeba nedostatečná účast nečlenů eurozóny na vrcholných schůzkách států platících eurem. Pakt podle něj také málo zohledňuje pravidlo, že by dluh zemí neměl přesahovat 60 procent hrubého domácího produktu země.
„Nenastává žádná fatální, zlomová situace, kdy buďto my brzdíme ostatní státy v kroku, který chtějí udělat, nebo že se naopak my nějakým způsobem vyřazujeme, protože do toho vlaku lze kdykoliv nastoupit bez jakýchkoliv problémů,“ poznamenal Nečas ve středu po jednání vlády. Premiér Nečas na summitu v Bruselu řekl, že důležitější než pakt je, aby Evropská unie dokončila vnitřní trh a zvýšila svou konkurenceschopnost.
Postoj české vlády ostře kritizovala slovenská premiérka Iveta Radičová. Podle ní není fér v současné situaci křičet, že Česko do EU nepatří, když v minulosti se Praha a Bratislava předbíhaly, kdo k unii přistoupí jako první. „Tohle nedělá čestný a rovný chlap a ženy už vůbec ne,“ podotkla. Nečasovy vítky k paktu odmítá. „Věcně tam důvod není,“ dodala s tím, že český premiér je veden politickými důvody.
Smlouva bude platit pro země eurozóny. Její ustanovení pro ostatní státy, které se k ní přidaly, začnou platit ve chvíli, kdy přijmou společnou evropskou měnu. Ke smlouvě je možné kdykoli v budoucnu přistoupit. Je tak možné, že ČR svůj nynější odmítavý postoj přehodnotí.
Potíže na obzoru
K tomu, aby začal pakt platit, je nezbytné, aby byl ratifikován v nejméně 12 ze 17 států eurozóny. Ty ze zemí, které ho neratifikují, nebudou moci čerpat v budoucnu peníze ze záchranných fondů eurozóny. Třeba Irsko, které v minulosti v referendu na první pokus odmítlo lisabonskou smlouvu o reformě fungování EU a které nyní pomoc čerpá, o paktu uspořádá lidové hlasování. Jeho výsledek je ale značně nejasný.
Nejistota panuje i kolem Francie. Tamní prezidentský socialistický kandidát François Hollande, který je favoritem blížících se voleb, se nechal slyšet, že bude chtít smlouvu znovu otevřít.
