Už podruhé proto byla v Bruselu přerušena bilaterální schůzka mezi trojicí unijních zástupců, tedy šéfem summitů Donaldem Tuskem, předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a premiérem předsednického Nizozemska Markem Ruttem a tureckým ministerským předsedou Ahmetem Davutogluem.
Velmi brzy by se ale měli opět sejít nad další verzí kompromisního návrhu textu budoucí dohody, uvedl informovaný představitel. Tusk zároveň nyní na zhruba druhou hodinu svolal oběd premiérů a prezidentů unijní osmadvacítky. Na něm už by rád představil posun v jednání s tureckým partnerem. Summit by také měl potvrdit dokument částečně související s touto záležitostí, tedy své závěry týkající se migrace.
Společné cíle
Pokud se Tusk s Davutogluem nyní dohodne a následně jejich domluvu akceptují i lídři zemí EU, měli by se všichni poté sejít společně a věc uzavřít. Davutoglu dnes ráno prohlásil, že pomoc všem uprchlíkům i zlepšení vzájemných vztahů EU a Turecka je společným cílem. Při příchodu na jednání si byl jist, že se dohoda dnes podaří.
Na podobě textu, který vyhovuje evropské straně, se premiéři a prezidenti EU shodli dnes krátce po půlnoci. Tusk s Junckerem a s premiérem předsednického Nizozemska Markem Ruttem dopoledne seznámili s návrhem Davutoglua.
Podle dobře informovaného unijního činitele je nálada na schůzce konstruktivní a zaměřená na nalezení řešení, stále ale zůstávají nevyřešené otázky. Jednání bylo před polednem nakrátko přerušeno, podle zdrojů se poté Davutoglu a zástupci EU vrátili k mírně upravenémiu návrhu dohody.
Tusk's working breakfast with PM @Ahmet_Davutoglu, @JunckerEU and @MinPres has begun pic.twitter.com/KVNancaw1q
— Preben Aamann (@PrebenEUspox) March 18, 2016
Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová, která jako jedna z mála unijních lídrů mluvila při příjezdu na místo jednání s novináři, označila zvládnutí migračního proudu přes Turecko za test evropských schopností a kapacit. „Samozřejmě, toto řešení se týká pouze jedné (migrační) cesty a musíme být připraveni na to, že se možná objeví nové cesty,“ upozornila však.
Grybauskaitéová také podotkla, že turecké požadavky na Evropskou unii nepovažuje za nepřiměřené. „Dohoda je pro obě strany stejně nezbytná. Myslím, že pokud budeme mít dohodu, bude to výhra pro obě strany. Pokud ji mít nebudeme, obě strany prohrají,“ řekla.
Evropští politici se začali do budovy summitu sjíždět před polednem, na místo už dorazili mimo jiné německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident François Hollande či český premiér Bohuslav Sobotka. Přímých jednání s Davutogluem se ale žádný z nich neúčastní.
Pokračování konzultací
Pokud se podaří dohodu přijmout, podle německého serveru Spiegel Online by měla začít platit už od neděle. Oficiálně to potvrzeno nebylo. Turecký premiér při příchodu jen obecně prohlásil, že s evropskými partnery bude dnes „pokračovat v konzultacích“, a hovořil o společné práci pro světlou budoucnost evropského kontinentu.
„Všechny tyto události ukazují, jak jsou vztahy Turecka a EU a turecké členství důležité nejen pro Turecko a unii, ale pro (řešení) všech mezinárodních otázek,“ poznamenal Davutoglu. Pro Turecko podle něj migrační krize není otázkou obchodu, ale věcí humanitárního charakteru a evropských hodnot.
Turecko bez pomoci
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naopak zvolil mnohem méně diplomatický tón, když dnes v projevu přenášeném živě tureckou televizí řekl, že Evropa by si měla hlavně zamést před vlastním prahem. Podle něj by se EU měla zamyslet nad svým postojem k migrantům, než začne Turecku diktovat, co má dělat. Případné evropské kritice ohledně dodržování lidských práv bude Ankara naslouchat jen v případě, kdy ji bude považovat za korektní, uvedl prezident.
„Přijali jsme 2,7 milionu uprchlíků bez nějaké větší pomoci odkudkoliv,“ připomněl turecký premiér. EU a Ankara podepsaly loni v listopadu společný akční plán, v němž se kromě jiného dohodly, že unie přispěje třemi miliardami eur (81 miliard korun) na zlepšení podmínek syrských uprchlíků v zemi. Turci před 11 dny žádali další tři miliardy.
Turci minulý týden přišli s návrhem, že převezmou zpět všechny migranty z řeckých ostrovů. Za každého Syřana mezi nimi by měla EU naopak převzít jednoho syrského uprchlíka z Turecka s právem na azyl. Kromě peněz žádají také rychlejší bezvízový styk a otevření nových kapitol přístupových rozhovorů. Právě zde může být kámen úrazu, neboť Kypr dosud o podobné možnosti odmítal byť i jen uvažovat.
| Obrysy nové dohody mezi EU a Tureckem |
|---|
| Způsob fungování vznikající dohody o migraci mezi EU a Tureckem tak, jak je možné jej zrekonstruovat z informací dostupných na summitu EU: |
| Návraty uprchlíků z Řecka - Do Turecka by měli být na náklady EU vráceni všichni migranti, kteří od zatím neurčeného data nelegálně vstoupí na řecké ostrovy v Egejském moři. Web německého týdeníku Der Spiegel dnes uvedl, že datum spuštění je 20. března, oficiálně to potvrzeno nebylo. - Mechanismus by měl začít fungovat co nejrychleji po přijetí dohody, zdržení by mělo značný přitažlivý efekt, kdy by migranti ještě chtěli „stihnout“ současná pravidla. - Řecko by mělo umět jasně odlišit ty migranty, kteří na ostrovy dorazili do začátku platnosti nových pravidel a poté. - Pro EU je významné, aby se celý proces návratů odehrával podle mezinárodního a unijního práva, do věci bude zapojen také Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). - Pokud migrant v Řecku žádost o azyl nepodá, bude vracen na základě readmisní dohody mezi Řeckem a Tureckem. - Každá podaná žádost o azyl musí být individuálně posouzena, s možností se proti výsledku odvolat. Posouzení žádosti by se mělo dít velmi rychle, v řádu dnů. - Ostatní země EU jsou ochotné s výrazným posílením řecké justice a související agendy Aténám výrazně pomoci. - Pro naprostou většinu migrantů by však měl proces skončit odložením žádosti jako nepřípustné, neboť Turecko bude vnímáno jako „bezpečná třetí země“ či případně proto, že už jsou v Turecku jako uprchlíci přímo registrováni. - Potřeba jsou změny legislativy v Řecku, které musí Turecko jednoznačně za třetí bezpečnou zemi označit, i v Turecku, které musí pro všechny migranty zajistit přístup k azylovému řízení. - Má jít o jasný signál, že nemá smysl pokoušet se s pomocí pašeráků lidí Egejské moře překonávat na vlastní pěst. |
| Přebírání syrských uprchlíků z Turecka - Za každého syrského občana vráceného v rámci mechanismu z Řecka zpět do Turecka vyzvedne unie z Turecka jednoho jiného Syřana s právem na mezinárodní ochranu. Přednost mají mít ti, kteří se o nelegální cestu do Řecka nepokusili. - Také zde bude do výběru kromě obou stran zapojen i UNHCR. - Unie k tomu plánuje využít celkem 72 tisíc míst v EU již odsouhlasených programech přerozdělování a přesídlování migrantů. - V první fázi se bude jednat o cca 18 tisíc stále volných míst z loňské dohody převzít celkem přes 22 tisíc syrských uprchlíků z oblasti, tedy z Turecka, Libanonu a Jordánska. - Dalších 54 tisíc míst plánuje EU využít z loni schválených 160 tisíc uprchlíků, kteří měli být přerozděleni z Itálie a Řecka. Jde o počty míst, původně nabízené jako úleva Maďarsku, Budapešť to tehdy odmítla a počty zůstaly „v rezervě“. K takovému kroku ale bude potřeba nový souhlas členských zemí. - Pokud po vyčerpání oněch 72 tisíc míst nepřestanou migranti do Řecka přicházet, bude to znamenat, že koncept nefunguje a je třeba jej přehodnotit. |
| Program dobrovolného přesídlování - Poté, co program prokáže svou funkčnost a počty přijíždějících se sníží, navrhuje především Německo výrazně posílit plán na dobrovolné přebírání syrských uprchlíků z Turecka. Turečtí diplomaté před nedávnem zdůrazňovali, že reálný efekt by mělo přesídlování stovek tisíc lidí. - Program by byl pro členské země dobrovolný. Česko a další státy dávají jasně najevo, že své závazky ohledně přijímání migrantů zvyšovat nehodlají. |
| Evropské kroky vůči Turecku - Vízová liberalizace. Turci před 11 dny žádali bezvízový styk od června. Unie nyní dává najevo, že to je především Ankara, která musí sama splnit zbývajících 35 z celkem 72 technických bodů, jako je ochrana dat či biometrické pasy. Komise nedávno uvedla, že pokud by byl cíl spustit bezvízový styk od června, museli by Turci splnit vše do konce dubna. Případný návrh komise na spuštění bezvízového styku musí schválit členské země i Evropský parlament. Některé unijní státy jsou proti. - Otevření nových kapitol roky se táhnoucích přístupových rozhovorů. Turci žádali přípravu otevření nových kapitol. Unie nyní slibuje, že se společně s Ankarou začne na takový krok připravovat, „jak jen to bude možné“. O otevření kapitol, o které Turkům jde, ale nechce nic slyšet Kypr. Věc je potenciálně největším problémem, který na cestě k dohodě stojí. - Další peníze na podporu syrských uprchlíků v Turecku. Ankara 7. března chtěla dodatečné tři miliardy eur (81 miliard Kč) nad stejnou částku, už odsouhlasenou loni v listopadu ve společném akčním plánu osmadvacítky a Turecka. EU nyní slibuje rychlejší proplácení odsouhlasené částky s tím, že je připravena rozhodnout o dodatečném financování až do stropu dalších tří miliard do roku 2018. |
| Ostatní body - Turecko učiní vše potřebné, aby zabránilo vzniku nových námořních či pozemních cest pro neregulérní migraci do EU a bude při tom spolupracovat se svými sousedy. - EU a Turecko budou spolupracovat ve snaze zlepšit humanitární situaci přímo v Sýrii tak, aby umožnili místním i uprchlíkům z jiných míst v zemi žít v bezpečnějších oblastech. |
