Lídři zemí Evropské unie se dohodli na odkladu brexitu, Británie dostala ještě šest měsíců
Po odsunutí původního termínu brexitu na konci března Británie neopustí Evropskou ani v noci z tohoto pátku na sobotu. Lídři unijních zemí včetně britské premiérky Theresy Mayové se v noci na čtvrtek dohodli na dalším odkladu tentokrát do konce října. Toto prodloužení ovšem může skončit dříve v případě ratifikace dohody o podmínkách brexitu. V důsledku mimořádného unijního summitu se Británie musí začít připravovat na účast v květnových evropských volbách, ačkoli podle Mayové se její země tomuto hlasování stále může vyhnout.
Představitelé 27 zemí EU v Bruselu o podmínkách nového odkladu brexitu jednali po středeční večerní debatě s britskou premiérkou zhruba osm hodin a diskuse se protáhla do dnešního dne. Předseda Evropské rady Donald Tusk poté novinářům řekl, že další postup je až do října plně v britských rukou. Brity přitom vyzval, aby poskytnutý čas nepromarnili. Podle Tuska je ale nadále nepřípustné zasahování do stávající brexitové dohody, kterou připravili britští a unijní vyjednávači a kterou britská Dolní sněmovna již třikrát odmítla. Naopak možnost vidí šéf unijních summitů v úpravě politické deklarace o budoucích vztazích EU s Británií.
Mayová chce, aby její země evropský blok opustila co nejdříve a v dolní komoře parlamentu proto dnes vyzývala ke spolupráci při hledání východiska z krize. Pokračovat mají rozhovory konzervativní vlády s opozičními labouristy, které začaly minulou středu. Lídr hlavní opoziční strany Jeremy Corbyn ovšem Mayové vzkázal, že mají-li být rozhovory úspěšné, musí posunout své „červené linie“.
Podle ministerské předsedkyně je stále možné, že se Británie nakonec nezúčastní voleb do Evropského parlamentu, na které se nyní musí začít připravovat. Dohoda o vystoupení z EU by v takovém případě musela projít britským parlamentem před 22. květnem; eurovolby totiž začínají o den později. Mayová dnes upzornila, pokud hledání kompromisu s labouristy selže, nechá Dolní sněmovnu hlasovat o několika alternativních variantách a bude se rozhodnutím zákonodárců řídit.
Čas na schválení podmínek brexitu má nyní Británie do 31. října, což je také konec funkčního období stávající Evropské komise. Jestliže Britové nakonec budou v eurovolbách hlasovat, v Evropském parlamentu by nadále bylo 73 britských poslanců. Ve funkcích by skončili s odchodem své země z unie, který podle nového ujednání nastane k prvnímu dni měsíce následujícího po schválení brexitové dohody.
Noční závěry unijního summitu jsou kompromisem mezi požadavkem většiny zemí, které chtěly brexit odložit až o rok, a několika států v čele s Francií, která usilovala o co nejkratší prodloužení britského členství v EU. „Kompromis se hledal složitě,“ připustil český premiér Andrej Babiš. Výsledek podle něj dává Londýnu dostatek času na rozmyšlení východiska ze současného patu.
Spokojenost s dohodou na summitu vyjádřili německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron či irský premiér Leo Varadkar. Macron i Merkelová mluvili o jednotě „sedmadvacítky“, ačkoli se v poslední době často hovoří o rozdílném přístupu Berlína a Paříže k brexitu.
Počínání EU naopak kritizoval americký prezident Donald Trump, ačkoli samotný nový odklad brexitu nekomentoval. Podle jeho dnešního příspěvku na twitteru se unie chová vůči Británii tvrdě. „Někdy v životě musíte nechat lidi vydechnout, aby se vám to nevrátilo,“ vzkázal Trump unijním státníkům.
Český prezident Miloš Zeman v reakci na mimořádný summit EU označil brexit za neštěstí pro Británii i pro zbytek unie. Okamžité opakování referenda o britském členství v evropském bloku ale nepodporuje, neboť podle něj by tím byla uražena vůle britských občanů.