Lidstvu hrozí návrat do předindustriální doby, varuje Římský klub

Uhelný kombajn v ostravských dolech

Uhelný kombajn v ostravských dolech Zdroj: webnod.cz

Před čtyřmi desítkami let Římský klub šokoval svět svou studií „Hranice růstu“. Nyní přichází s další temnou předpovědí, podle které drasticky stoupnou ceny uhlí, ropy, zemního plynu a jiných surovin.

Lidstvu nehrozí, že by mu zcela došly zásoby fosilních paliv i dalších nerostů. Blížíme se ale limitům ekonomicky přípustné těžby řady komodit, tvrdí energetický expert Ugo Bardi. Jejich získávání bude mnohem nákladnější, varuje ve své studii nazvané Plundrování planety. „Už nyní spotřebovává těžební průmysl deset procent celosvětově vyrobené nafty,“ řekl Bardi během představení knihy.

Světová ekonomika je založená na levných fosilních palivech a nerostných surovinách, které lze levně vytěžit. Pokud ale budeme ke zdrojům přistupovat stejným způsobem jako dosud, brzy narazíme na limity. Nekonvenční zdroje jako břidlicové plyny či ropné písky sice mohou bod zlomu mírně oddálit, urychlí ale změnu klimatu, varuje studie.

Podle Bardiho se kromě fosilních paliv brzy vyčerpají i snadno vytěžitelná ložiska uranu. Nedostatek ropy či zemního plynu sice může nahradit zvýšení těžby uhlí, což by ale významně poškodilo životní prostředí. Během dvaceti let světu dojdou i zásoby některých nenahraditelných surovin - jak předpovídá studie, chybět bude platina používaná v katalyzátorech automobilů i vzácné kovy potřebné na výrobu magnetů.

Moc držitelů surovin vzroste

Nedostatek surovin následně vyvolá značné geopolitické změny, upozorňuje Bardi. 95 procent světové produkce mědi vzniká v Chile, Austrálii, Číně a Argentině. Tři čtvrtiny známých světových zásob fosforu, na němž závisí moderní zemědělství, se nacházejí v Maroku a Západní Sahaře. Austrálie, Kanada, Kazachstán, Rusko, Brazílie a Jižní Afrika disponují převážnou většinou světových zásob uranu. Tyto klíčové lokality se tak mohou stát předmětem geopolitických střetů.

ilustrační fotoilustrační foto|kghmJen samotný těžební průmysl spotřebuje deset procent celosvětově vyprodukované nafty

Jestliže lidé neomezí svou spotřebu, hrozí prudký nárůst znečistění životního prostředí. „Stanou se z nás obyvatelé nové planety – planety se zcela odlišnými klimatickými podmínkami a omezenou dostupností zdrojů,“ varoval energetický expert, který možný scénář popsal jako návrat do předindustriální doby.

Svět musí zastavit plýtvání

Podle Bardiho není pozdě na změnu. „Pokud budeme pečlivě spravovat to, co zbylo, a využívat obnovitelné energie, a vzdáme-li se našich zvyků způsobujících největší plýtvání, lidská civilizace může přežít. Musíme uzavřít průmyslový cyklus, recyklovat suroviny a změnit náš přístup k využívání zdrojů,“ uvedl. Nový systém se musí vzdát přežitků jako letecká doprava či dálnice, naopak internet a pokročilé technologie podle Bardiho přežijí.

Římský klub vznikl v roce 1968 z iniciativy italského průmyslníka Aurelia Pecceie a skotského vědce Alexandera Kinga. O čtyři roky později organizace vydala studii Hranice růstu, která odstartovala celosvětovou debatu o vyčerpávání surovin.