Opak mohl výrazně zkomplikovat snahy podpořit japonské vývozce, a nastartovat tak hospodářský růst. Třetí největší ekonomika světa, která má za sebou dvě ztracené dekády a podle nejčerstvějších statistik jí může hrozit třetí, si tak může vydechnout.
V Japonsku to bylo „hodně dlouho hodně špatné. Jakékoli zlepšení by proto znamenalo významnou změnu,“ okomentoval vývoj portfolio manažer britského C-View fondu Nick Beecroft a dodal, že by právě onu změnu mohly poslední kroky premiéra Shinza Abeho zajistit. Slabý jen má být přitom jednou z berliček, o něž se ekonomika země vycházejícího slunce na cestě vzhůru opře.
Měnový šéfstratég Saxo Bank John Hardy souhlasí a doplňuje, že i když japonská měna oslabila „až moc rychle o moc“, a nelze tak vyloučit korekci, její současné úrovně jsou z dlouhodobého či strukturálního pohledu ospravedlnitelné.
Japonsko, dlouhodobá brzda, by se tak podle některých hlasů z londýnské City mohlo stát jednou z lokomotiv regionu. Ten by navíc měl nepřímo profitovat z benevolentního přístupu, který k japonské manipulaci s kurzem měny zaujala na posledním srazu dvacítka světových ekonomik.
Singapur, Thajsko, Indonésie a možná i Korea by totiž podle Beecrofta mohly začít pouštět monetární politice žilou, což oslabí jejich měny, a tím vylepší konkurenceschopnost jejich vývozců. Tyto ekonomiky „jsou dostatečně malé na to, aby se neobjevily na radaru G20“, myslí si Beecroft.
Malé asijské ekonomiky se přitom alespoň zpočátku nemusí objevit ani na radaru zahraničních firem. Exportem tažené oživení opírající se o cíleně oslabené měny totiž na pohled neslibuje příliš nových příležitostí, což v případě Japonska, zdá se, platí dvojnásob. Jeho obyvatelé jsou totiž „extrémně spořiví“, upozorňuje Hardy a dodává, že stárnoucí populace tuto charakteristiku jen znásobí.
V krátkodobém horizontu by ale mohla expanzivní politika současné vlády spotřebitele rozpohybovat. „Pokud čekáte, že zboží zlevní, nenakupujete. Teď se ale spíš čeká, že se inflační spirála roztočí, což by mohlo změnit pravidla hry,“ domnívá se Beecroft. Zároveň ovšem varuje, že nakonec může politika, která bude zřejmě v krátkodobém horizontu sklízet úspěchy, srazit Japonsku vaz.
Současné oživení bude do jisté míry poháněno dluhem. Ten má Japonsko už teď extrémně vysoký. A pokud se jeho míra vyhoupne na 250 až 300 procent HDP, mohou napjaté nervy investorů prasknout. Následovala by krize podobná té evropské. Část Londýna to odmítá s tím, že většinu japonského dluhu vlastní japonské subjekty – a ty vlastní loď ke dnu nepošlou. Část tvrdí opak. „Do dvou let se uvidí,“ konstatuje Nick Beecroft.
