Západní Londýn tak za sebou nechává zbylé regiony EU s velkým náskokem, druhý „nejvzdělanější region“ okupuje 58 procent vysokoškoláků. A není shoda náhod, že se jedná o druhou, tedy východní, polovinu Londýna. Oblast Vnější Londýn se pak nachází na třetí příčce. Prvním regionem mimo britskou metropoli je belgická oblast Valonský Brabant, jež se nachází na jižním okraji Bruselu.
Důvodů, proč právě Londýn láká vysokoškoláky nejen z Velké Británie, je několik. Především se jedná o největší město v Evropské unii, zároveň je jeho čtvrť City jakýmsi samostatným městem ve městě, které má stále obrovský, především ekonomický, globální vliv. Dalším faktorem je také malá vzdálenost od univerzit Oxford a Cambridge, pro jejichž absolventy je zaměstnání v Londýně logickým vyústěním kariéry.
Podle průzkumu se nezdá, že by v budoucnu mělo dojít z důvodu devalvace významu titulů k úbytku obyvatel Londýna s vyšším vzděláním, to stejné platí také pro sever a východ Evropy, zatímco některé urbanizované části Francie, Německa nebo Španělska nyní pozorují opačný trend. Kromě Londýna se velké množství absolventů univerzit vyskytuje tradičně ve skandinávských metropolích (například Oslo má 54 procent vysokoškolsky vzdělaných pracovníků), Švýcarsku nebo kolem hlavních měst Beneluxu.
Relativně dobře se umístila také Praha, v níž podle údajů tvoří vysokoškoláci 40 procent zaměstnanců, což je o tři procenta více než v Berlíně. Dále se lidé s vyšším vzděláním v České republice uplatňují ve Středočeském kraji, na jihu a ve středu Moravy. Také na Slovensku nacházejí zaměstnanci s titulem uplatnění nejčastěji v hlavním městě, konkrétně 38 procent, špatně na tom však není ani střed a východ Slovenska.
Nejméně vysokoškoláků se na evropském kontinentu nachází v Turecku, Rumunsku, a trochu překvapivě také v Itálii, kde nejnižšího výsledku dosáhla s třinácti procenty Sicílie, těsně následována oblastí Puglia na jihovýchodě země.
