Aktualizováno
Macron, Cameron a Scholz vyzvali Izrael k mírné reakci. Ropa po íránském útoku zlevňuje

Francouzský prezident Emmanuel Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron Zdroj: e15 Michaela Szkanderová

Izraelský Iron Dome (Železná kopule) v akci
Ropa po íránském útoku na Izrael zlevňuje.
3
Fotogalerie

Francie, Německo a Velká Británie v pondělí varovaly Írán před dalším útokem na Izrael. Podle německého kancléře Olafa Scholze by Izrael zároveň měl spatřovat vítězství v úspěšné obraně proti víkendovým íránským vzdušným úderům a neměl by svoji reakci dále stupňovat. Obdobně se již dříve vyjádřili i francouzský prezident Emmanuel Macron a britský ministr zahraničí David Cameron, kteří varovali před eskalací násilí na Blízkém východě. Francie a Británie se vojensky podílely na obraně Izraele proti rozsáhlému íránskému vzdušnému úderu.

„Pokud se dnes ráno nacházíte v Izraeli, správně přemýšlíte nad tím, že máte právo na (útok Íránu) reagovat. Vyzýváme však Izrael, aby svoji reakci nestupňoval,“ uvedl Cameron a pokračoval: „V mnohém šlo o dvojitou prohru Íránu; jejich útok byl téměř úplným selháním a světu odhalili, že v regionu jsou zhoubnou silou“. Britský ministr rovněž dodal, že jeho vláda zváží přijetí dalších sankcí vůči Íránu.

Francie podle Macrona stojí na straně Izraele a udělá maximum pro jeho obranu, stejně jako Británie však vyzývá ke zdrženlivosti. „Budu dnes telefonovat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a jsme rovněž v kontaktu s dalšími zeměmi v regionu,“ řekl Macron stanici BFM TV.

„Izrael si připsal obranné vítězství díky své silné protivzdušné obraně a snahám USA, Británie a (spřízněných) arabských států. Nyní musíme zabránit vyhrocení situace v regionu,“ přidala se německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v Paříži. Scholz, který je na návštěvě Číny, Írán varoval před dalším útokem na Izrael.

Írán o víkendu vyslal proti Izraeli přes 300 dronů a raket, které i díky zapojení zahraničních partnerů Izraele do obrany nezpůsobily významnější škody. Útok byl odvetou Íránu za útok na jeho konzulát v Damašku, k němuž se Izrael nepřihlásil, předpokládá se však, že je za něj zodpovědný.

Podle západních představitelů byla íránská odveta nevyvážená a nejen Blízký východ nyní čeká, jak Izrael zareaguje. Izraelský kabinet čelí mnoha výzvám ke zdrženlivosti a o reakci zatím nerozhodl. Americký prezident Joe Biden podle zákulisních vyjádření Netanjahuovi vzkázal, že USA, největší zahraniční partner Izraele, by se do případné vojenské odvety proti Íránu nezapojily.

Letiště v Íránu, včetně obou letišť v Teheránu, v pondělí obnovila provoz, který byl o víkendu přerušen. Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) ale podle agentury Reuters doporučila leteckým dopravcům, aby byli dále obezřetní v leteckých prostorech Íránu a Izraele a jejich okolí.

Ropa po íránském útoku na Izrael zlevňuje

Ceny ropy v pondělí klesají poté, co víkendový útok Íránu na Izrael způsobil pouze omezené škody. Severomořská ropa Brent kolem 9:00 středoevropského času vykazovala pokles o zhruba 0,6 procenta, sestoupila tak pod 90 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela zhruba 0,7 procenta a nacházela se blízko 85 dolarů za barel.

Reakce trhů na eskalaci konfliktu na Blízkém východě je nicméně zatím poměrně malá. „To má dva důvody. Za prvé, aktuálně převládá názor, že šlo o řízenou eskalaci a další kroky obou aktérů by proto měly být limitované. Roztržka by neměla přerůst v plnohodnotný válečný konflikt. Za druhé, cena řady aktiv citlivých na geopolitiku jako je ropa či zlato se zvyšovala již v uplynulých týdnech,“ podotýká ekonom společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.