Německo zvýší minimální mzdy. Kompromis přišel po měsících politického patu
Německo zvýší minimální mzdu, která je v současné době 12,82 eura za hodinu. Do roku 2027 vyskočí ve dvou krocích: nejprve příští rok na 13,90 eur/h, od ledna 2027 pak na 14,60 eur/h.
Minimální mzda a její zvyšování byla jedním z hlavních témat sociálního dialogu předchozí německé vlády Olafa Scholze. Tehdejší kancléř z ní udělal volební téma a snažil se prosadit povinné zvyšování minimální mzdy na základě inflačního automatu. To se mu ale nepovedlo, a tak se Němci o zvýšení minimální mzdy dlouho politicky přetahovali.
Na jednání o sestavení nové vlády Friedricha Merze se téma zvyšování minimální mzdy samozřejmě dostalo, ale také z něj rychle zmizelo, protože kancléř Merz byl proti tomu, aby se zaváděl automatický nárok na minimální hodinovou mzdu (odcházející česká vláda naopak zavádí inflační automat na kdeco). Sociální demokraté nakonec ustoupili z původního požadavku na minimální mzdu ve výši 15,00 eur/h, ale do koaliční dohody téma přece jen prosadili.
V koaliční smlouvě je ale spíše vágní vyjádření, odvolávající se na Komisi pro minimální mzdu, která „bude v rámci celkového posouzení své rozhodnutí zakládat jak na vývoji kolektivního vyjednávání, tak na výši 60 procent hrubé mediánové mzdy zaměstnanců na plný úvazek“. A přesně k tomu nyní došlo, minimální mzda se bude zvyšovat ve zmiňovaných dvou fázích.
Parlament nemusel zasáhnout
Dlouho to ale vypadalo na pat, zdálo se, že se Komise nedohodne a minimální mzda zůstane tam, kde je. Případně o ní bude rozhodovat parlament, jako se to z procesních důvodů stalo v minulosti, kdy se vyšší minimální mzda několikrát v parlamentu zadrhnula.
Komise pro minimální mzdu je sestavena ze tří zástupců zaměstnavatelů a tří z odborů, součástí Rady jsou i ekonomičtí odborníci v roli nehlasujících poradců. Nezávislou předsedkyní komise je právnička Christiane Schönefeldová, která plní roli sociálního mediátora. Pokud se odbory a zaměstnavatelé nedohodnou, je to ona, kdo předkládá vládě návrh na řešení. Schönefeldové se po dlouhých týdnech jednání podařilo prosadit kompromis, místo patnácti eur na hodinu, které žádala SPD, je to oněch 14,60 eur/h.
Schönefeldová to vysvětluje nejistou situací ve vývoje německé ekonomiky, která i letos zřejmě bude stagnovat. Předsedkyně Komise také odmítla politický tlak a zdůraznila nezávislost rozhodování. Na politizaci jednání ze strany SPD si stěžovali zaměstnavatelé, ale i CDU, která chce, jak řekl její generální tajemník Carsten Linnemann, naopak celý proces stranicky depolitizovat a nechat dohodu na sociálních partnerech, bez přímých i nepřímých vstupů politiků. Je samozřejmě otázkou, jestli je něco takového u tak výsostně politického tématu vůbec možné.
Odbory vyjádřily s výsledkem spokojenost. Při nové minimální mzdě na plný úvazek se totiž výplata lidí s minimální mzdou zvedne příští rok o 190 eur za měsíc, v roce 2027 už to bude 310 eur měsíčně.
Dědictví po Merkelové
Minimální mzda existuje v Německu teprve od roku 2015. Kancléřka Angela Merkelová se pro ni rozhodla až po dlouhých letech, kdy ji ona i celá CDU odmítali. Ani dnešní kancléř Merz nebyl jejím zastáncem. Za deset let se situace změnila a dnes je minimální mzda považována za důležitý základ sociálního smíru. Původní úroveň minima se z osmi eur a padesáti centů na hodinu posunula na dnešních 12,82 eur/h.
Ani toto zvýšení o padesát procent za 10 let ale nestačí k narovnání vysoké inflace posledních tří let, upozorňují nejen odbory, ale i státní výzkumné ústavy a nezávislé ekonomické think tanky. A to zejména vzhledem k prudkému růstu cen potravin, které se během pěti let zvýšily skoro o 30 procent. Jinak řečeno: ani za zvýšenou minimální mzdu, která se hojně využívá zejména v méně kvalifikovaných pozicích v pohostinství, se dnes nedá v Německu dost dobře žít.
Pětina ohrožených chudobou
Oficiální statistiky hovoří o tom, že téměř 21 procent Němců je ohroženo chudobou a zhruba 15 procent žije pod hranicí chudoby, která je v Německu pro jednoho člověka vypočítána na méně než 1 400 eur čistého měsíčně (35 tisíc korun; pro srovnání hranice chudoby v ČR byla v roce 2023 16 774 korun). Hodnota minimální mzdy se také výrazně mění podle regionů. V předraženém Mnichově nebo v jiných velkých německých městech jsou takové peníze vzhledem k vysokým nákladům na bydlení a vyšší cenové hladině reálně dvoutřetinové až poloviční. Jinde, zejména ve východní části Německa, se z minima žije snadněji.
Sociologové a ekonomové proto navrhují, aby se minimální mzda „regionalizovala“, tedy aby se její výše určovala důsledně podle podmínek v daném regionu či v dané spolkové zemi. Podobně se odlišují základní minimální nabízené platy například ve Spojených státech. To by Německu velmi pomohlo udělat z minimální mzdy nástroj skutečné sociální stability. To už je ale zase politika, kterou kancléř Merz nechce do této oblasti vpustit. Jsou-li ale nezávislí odborníci pro, těžko tvrdit, že jde o nepřípustný politický tlak.
