Česko vs. Slovensko v 10 grafech. Co dělá s ekonomikou sousedů ruský plynový doping?
Slovenský premiér Robert Fico se nechce snadno vzdát dovozu ruského plynu, který by Evropská unie chtěla do konce roku 2027 zastavit. Fico argumentuje ekonomickými zájmy své země.
Pohled na některá makroekonomická data ale naznačuje, že odebírání suroviny od režimu Vladimira Putina nemusí Slovensku přinášet jakoukoli zásadní komparativní výhodu v porovnání se státy, které se od závislosti na ruských surovinách odstřihávají.
Mezi takové země patří i Česko. Přesto Fico dává najevo, jak je pro jeho zemi přísun ruského plynu důležitý. A to i poté, co nakonec přehodnotil svůj postoj k dalšímu balíku protiruských sankcí. Jeho schválením podmiňoval zachování importu plynu z Ruska i po roce 2027. „Kdo chce s vlky žít, musí s nimi výt. Prostě musíme při zachování našich pozic v Evropské unii přežít toto černé období této mezinárodní organizace, kterou považujeme za náš životní prostor,“ konstatoval ve čtvrtek Fico. Záměr Evropské komise s ukončením dovozu této suroviny do Evropské unie současně označil za imbecilní a ubezpečil, že Bratislava jde do další fáze souboje s Komisí.
Fico si je také vědom toho, že stopka na dovoz plynu z Ruska znamená definitivní konec možných příjmů z tranzitních poplatků, z nichž jeho stát získával řádově stovky milionů eur. „Uběhlo 16 let od okamžiku poznání, že dodávky z Ruska nejsou super,“ připomněl nezmenšenou energetickou závislost Slovenska na Rusku příspěvkem na síti X exguvernér ČNB Miroslav Singer. Odkazoval na takzvanou plynovou krizi během českého předsednictví EU v zimě 2008–2009. Už tehdy byl Fico slovenským premiérem.
Cena plynu jako PR?
„Plynu je na Slovensku dostatek, jde hlavně o jeho cenu,“ komentoval začátkem roku v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Ronald Ižip, šéfredaktor slovenského týdeníku Trend. „To, co na Slovensku vidíme, je politická otázka ceny plynu, nikoliv dostupnosti,“ dodal tehdy s tím, že země je oblepená billboardy upozorňujícími na zastropování ceny plynu na stejných úrovních jako v roce 2024. „Slovenský stát totiž velmi výrazně dotuje ceny plynu, je to jeho PR aktivita.“
Slovenský plynárenský priemysel na svém webu upozorňuje, že bez zásahu vlády by měly domácnosti ceny plynu vyšší. V průměru o zhruba 25 procent. Aktuálně SPP nabízí jednotkovou cenu plynu za kilowatthodinu kolem 0,045 eura (1,1 koruny). To je ale cena srovnatelná s tou, na kterou mohou díky poklesu cen komodity během posledních dvou let podle portálu Ušetřeno dosáhnout také odběratelé plynu v tuzemsku.
I to přispělo k faktu, že peněženky Čechů postupně přestala tolik drtit inflace, protože ceny energií ovlivňují celý spotřebitelský koš, z něhož se míra inflace modeluje.
Ta se ale stává citelným problémem na Slovensku: navzdory tomu, že země stále odebírá údajně výhodný ruský plyn. Nejde nicméně o jediný makroekonomický ukazatel posledních pěti turbulentních let – kdy mimo jiné začala Evropa včetně Česka umenšovat závislost na Rusku –, v čemž Slovensko nevyniká. Podrobněji je včetně dalších grafů zobrazují zbylé části článku.
Inflace
Slovenská inflace je nejvyšší za dva roky. Ani společná evropská měna nepomohla Slovákům vyhnout se pádivé inflaci blížící se dvaceti procentům na přelomu let 2022 a 2023. Příčiny současného růstu cen jsou ale jiné než tehdejší nabídkový šok.
Inflaci na Slovensku letos ovlivňují i dopady vládního konsolidačního balíčku, který zejména zvýšil některé daně a zavedl daně nové. Například stoupla základní sazba daně z přidané hodnoty (DPH), naopak na potraviny se vztahuje nižší DPH než loni. Stát rovněž novou daní zatížil slazené nápoje.
Poměr dluhu k HDP
Fico se pokusil o konsolidaci veřejných financí mimo jiné z toho důvodu, že slovenský dluh, podobně jako ten český, v porovnání s posledním předcovidovým rokem během pandemie výrazně vzrostl. A za poslední dva roky stoupá rychleji než ten český.
Růst reálné průměrné mzdy
Průměrné výdělky očištěné o inflaci rostou v Česku za poslední rok citelně rychleji než u sousedů. Nominálně se přiblížily padesáti tisícům korun. V prvním čtvrtletí 2025 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 46 294 korun. Na Slovensku činila ve stejném období 1518 eur, tedy o skoro deset tisíc korun méně.
Pokud se rozpočtové schodky obou zemí bývalé federace vyjádří poměrem k hrubému domácímu produktu, situace slovenských veřejných financí může působit ještě dramatičtěji. Za loňský rok byl v tomto vyjádření tamní schodek více než dvojnásobný oproti tomu českému.
Tempo růstu HDP
Česko získalo kvůli neduživému ekonomickému růstu nedávných let nálepku nemocného muže Evropy, Slovensko naopak rostlo, před rokem se ale situace změnila. Česko mezitím přestalo zásadním způsobem záviset na ruských energetických surovinách a současně obnovilo hospodářský rozvoj. Těží mimo jiné z ukrajinské migrační vlny, která přispěla k tomu, že tuzemské demografické vyhlídky jsou lepší než ty slovenské.
HDP na obyvatele v paritě kupní síly
Ve statistice, která zohledňuje kolik zboží a služeb si lze za příjem v dané zemi koupit, se ale v porovnání s předpandemickým období daří jednoznačně více Slovensku, které nedrtila recese. Metrika usnadňuje také porovnání skutečné kupní síly napříč různými ekonomikami.
Podle tohoto ukazatele se Česku oproti roku 2019 vzdálil průměr Evropské unie. Tato data ale ze Slovenska ekonomického tygra nutně nedělají. Rychleji než Slováci se k průměru EU přiblížili Chorvati nebo Rumuni.
Růst průmyslové produkce
Slovensku se až do letošního jara dařilo překonávat Česko v růstu průmyslové výroby, tím spíše pak Německo, které odklonem od relativně levných energetických surovin z Ruska, drahým přechodem k zelenějším zdrojům energie a těžkopádnou adaptací svého autoprůmyslu na realitu 21. století ekonomicky zadrhává.
Míra nezaměstnanosti
Česko vykazuje nižší podíl lidí bez práce než Slovensko, u sousedů byl ale trh práce na o něco příznivější trajektorii z pohledu zaměstnanců. Až do letošního roku. Určité podobnosti trhu práce u obou zemí ale budou patrné vždy už jenom z toho důvodu, že klíčovým odvětvím obou jejich průmyslů je výroba automobilů. Slovensko je světovým lídrem v produkci aut v přepočtu na jednoho obyvatele.
Demografický vývoj
Statistika, která může znamenat pro Slovensko problém minimálně srovnatelný s případným úpadkem tamního autolandu. Sousední země ztrácí obyvatele. V Česku sice došlo k brutálnímu propadu porodnosti, populaci ale rozšiřuje imigrace nejen z Ukrajiny. Zatímco loni přišlo na svět 84 311 Čechů a Češek, podle propočtu Hospodářských novin by to letos mohlo být už jen zhruba 75 800.
Citelný propad počtu narozených dětí ale trápí prakticky všechny vyspělé země světa. Nejstrmější demografický propad čeká v tomto století ale i některé asijské země, konkrétně Čínu, Jižní Koreu a Japonsko.
Důchody
Demografický masakr mimo jiné zhoršuje také vyhlídky slovenských pracujících na slušnou penzi. Její průměrná vyplácená výše dosahuje na Slovensku v přepočtu více než 16 800 korun. V Česku jde o částku necelých 21 tisíc korun. Poměr mezi průměrným starobním důchodem a průměrnou mzdou v národním hospodářství je v obou zemích srovnatelný. Slováci ale dostali loni před Vánoci pomyslný 13. důchod, tedy mimořádný příspěvek ve výši od 300 do 606 euro (7,5 až 15 tisíc korun).
Skutečná individuální spotřeba
Statistika, ve které se Slovensku relativně daří. Zahrnuje nejen to, co domácnosti přímo kupují, ale i služby poskytované vládou nebo neziskovými organizacemi, například zdravotní péči nebo vzdělávání. Právě v této metrice se například podle interpretace banky Crédit Agricole Group pozitivně projevilo vládní zastropování cen energií. Naopak Česko hlavně v roce 2023 postihla pomyslná „blbá nálada“.
„Krátkodobá spotřeba klesla v roce 2023 oproti roku 2019 zdaleka nejvíce ze všech evropských zemí. V takovémto makroekonomickém prostředí se zkrátka domácnostem nemůže dařit dobře,“ komentoval již dříve pro e15.cz ekonom Robin Maialeh. „Naše pozice regionálního premianta je ohrožena a překonání současné stagnace bude vyžadovat nejen strukturální reformy, ale také znovuobnovení důvěry, že cesta růstu je možná,“ sdělil dříve ekonom České spořitelny David Navrátil.
