Trump podněcuje MEGA. Evropa se semkla kolem vlajky a připravuje se na tvrdou obchodní hru
Evropská unie dává americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi najevo, že se nenechá zastrašit celními pohrůžkami. Sedmadvacítka se chce s Washingtonem na budoucí podobě vzájemného obchodu dohodnout, zároveň už ale chystá odvetu a strategii, pokud jednání selžou. Někteří komentátoři proto podotýkají, že Trumpovi se daří blok sjednocovat, a mohl by dokonce posilovat i unijní vliv ve světě.
Bílý dům vyvolal novou vlnu obchodních třenic, když v půli měsíce oznámil, že USA od srpna uvalí na EU třicetiprocentní cla. Sedmadvacítka doufala, že se jí podaří udržet základní sazbu na deseti procentech, tedy na úrovni, ke které Trump přechodně přistoupil na začátku dubna.
Před pár dny ale vyšlo najevo, že Trump prosazuje, aby se cla na evropské zboží pohybovala mezi patnácti až dvaceti procenty. A patrně je také svolný jen k omezenému množství výjimek z univerzálního tarifu, které by evropský blok chtěl.
Skepse k dosažení dohody do srpna roste
Po tomto vývoji zřejmě někteří evropští představitelé začínají ztrácet trpělivost. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič bez většího efektu navštívil od Trumpova nástupu opakovaně Washington a mnohokrát si telefonoval s americkými zástupci zodpovědnými za obchod. Nabízel snížení cel i větší nákup energetických produktů a dalšího zboží.
V sedmadvacítce tak roste skepse ohledně možnosti zavčasu dojít ke shodě. The Wall Street Journal píše, že i dosud poměrně zdrženlivé Německo se přiklání ke konfrontačnějšímu postoji, který zaujala Francie. „Všechny možnosti jsou na stole. Pokud chtějí válku, válku dostanou,“ citoval list nejmenovaného německého představitele. Členské státy EU podle deníku tlačí na Brusel, aby připravil nová a účinná opatření proti americkým společnostem pro případ, že se nepodaří do 1. srpna dosáhnout dohody.
Paříž minulý týden uvedla, že by evropské společenství také mohlo sáhnout k nástroji proti ekonomickému nátlaku (ACI). Ten by úředníkům poskytl široké pravomoci k odvetným opatřením vůči třetím zemím, jež vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Výsledkem by mohly být nové daně pro americké technologické giganty nebo cílená omezení amerických investic v EU. Odveta by také mohla zahrnovat omezení přístupu na určité části unijního trhu nebo znemožnění účasti amerických firem ve veřejných zakázkách.
Z Evropy ale jednoznačně zaznívá, že prvotním cílem zůstává snaha dohodnout se v dobré víře. „Druhým bodem je: připravme se na protiopatření pro případ, že dohody nedosáhneme. Máme protiopatření jak na cla na ocel a hliník, tak i počáteční balíček 72 miliard eur takzvaných recipročních cel,“ popsal CNBC unijní taktiku Michal Baranowski z polského ministerstva hospodářství.
Hledání spojenců pokračuje
Naráží tím na fakt, že EU už v dubnu přijala první balík opatření proti americkým clům na ocel a hliník za 21 miliard eur, ale postupně jeho zavedení odložila až na začátek srpna. Tato cla byla poměrně kreativně navržena tak, aby se dotkla především amerických států, které volily Trumpa. Dopadají na politicky citlivé zboží v čele se sójou. K tomu sedmadvacítka minulý týden nachystala druhý balík ve výši 72 miliard eur. Zahrnují letadla Boeing, auta, zdravotnická zařízení i bourbon.
„Za třetí, porovnáváme si poznatky s ostatními zeměmi ovlivněnými americkými cly. Ne nutně proto, abychom se koordinovali, ale abychom získali představu o tom, jak na tom jsou ostatní, protože jsou tak trochu na stejné lodi,“ pokračoval Baranowski. EU dala už minulý týden najevo, že bude nejenom hledat možné spojence proti Trumpovi, ale také usilovat o zlepšení obchodních vztahů s asijskými zeměmi. „Za čtvrté, skutečně posilujeme evropskou konkurenceschopnost,“ doplnil polský představitel poslední bod unijních plánů.
Některá média už proto píšou o tom, že Trump při prosazování svého sloganu Make America Great Again (MAGA) realizuje do jisté míry i MEGA, tedy posilování Evropy. A odborníci hovoří o „semknutí se kolem vlajky“, tedy jevu, kdy občané v době vnějších hrozeb stojí za svou vládou, v tomto případě za Bruselem. „Evropská unie má své problémy, ale blok si získává důvěru veřejnosti a navazuje nová přátelství. Útoky prezidenta Trumpa jsou jedním z důvodů,“ podotýká The New York Times.
Důvěra v EU je nejvyšší za téměř dvě dekády
Průzkum Eurobarometr z konce května zjistil, že Evropská unie se nyní těší důvěře 52 procent unijních občanů, tedy nejvíce za posledních osmnáct let. O šestnáct procentních bodů převyšuje průměrnou míru důvěry, kterou Evropané chovají ke svým národním vládám. Nejhůře na tom byla EU v očích obyvatel na začátku druhé dekády 21. století, kdy jí nevěřila ani třetina tázaných.
Z šetření, do něhož se zapojilo na 26 tisíc Evropanů ze všech členských zemí, také vyplývá, že naprostá většina unijních obyvatel je nakloněna recipročním clům. V poslední době také vzrostl počet příznivců společné obranné politiky a podpora eura je na historickém maximu. Zároveň ale stoupl počet lidí, kteří očekávají zhoršení ekonomické situace v bloku během následujícího roku. Další šetření ukázalo, že za přínosné považuje členství své země v EU historicky nejvyšší počet respondentů.
Velký nárůst eurooptimismu je znát kupříkladu v Dánsku, jemuž Trump hrozí záborem Grónska. „Podpora EU nikdy nebyla vyšší,“ uvedla v rozhovoru dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerreová. „Vždy jsme měli s USA velmi silný vztah. Nyní se setkáváme s neopodstatněnými cly, a dokonce jsme obviňováni z toho, že nejsme dobrým spojencem. A to samozřejmě rezonuje, proto se tak obracíme k EU,“ vysvětlila.
Největší skupina Poláků chce větší integraci
Postoj k USA se mění například i v dlouhodobě silně transatlanticky naladěném Polsku. Na jaře vyhodnotila pouze třetina Poláků vztahy s Washingtonem jako dobré, zatímco před dvěma lety to bylo osmdesát procent. Nemálo obyvatel země, která v posledních letech masivně investuje do obrany, by si zároveň přála ještě užší integraci v EU. Třetina se jich domnívá, že by Polsko mělo toto úsilí podporovat, čtvrtina si přeje, aby věci zůstaly tak, jak nyní jsou. Zhruba desetina chce oslabení spolupráce a desetina odchod ze společenství.
Sedmadvacítce také prospívá, že po letošních německých volbách lépe šlape motor Paříž–Berlín. Zároveň se zatím nepotvrdily obavy, že se někteří členové pokusí dohodnout se s Trumpem na vlastní pěst. Podezření se týkalo zejména italské premiérky Georgie Meloniové. „Evropa má ekonomickou a finanční sílu, aby prosadila svou pozici a zajistila spravedlivou a rozumnou dohodu. Itálie udělá svou část. Jako vždy,“ ujistila ale nedávno šéfka vlády v Římě na sociální síti X.
Německý kancléř Friedrich Merz se navíc zasazuje o strategické partnerství s Londýnem v otázkách obrany, obchodu a potírání nelegální migrace. „Měli jsme vás v Evropské unii a mysleli jsme si, že to stačí. Ale teď zjišťujeme, že to nestačí, takže musíme udělat víc,“ řekl kancléř před pár dny britskému premiérovi Keiru Starmerovi.
Nyní se čeká, nakolik se unii podaří vylepšit vztahy s dalšími velkými globálními aktéry. EU v současnosti jedná o dohodě o volném obchodu s Indií a Indonésií. Potřebuje ale zároveň ratifikovat úmluvu s jihoamerickým obchodním blokem Mercosur a také ujednání s Kanadou, které částečně vstoupilo v platnost už v roce 2017. Oboje brzdí unijní zemědělské kruhy.
