V tomto „couvání“, jak uvádí HVG, jsou v čele největší společnosti, které v předcházejících letech většinou vykazovaly růst. Například společnost Audi Hungária Motor, která obsadila druhé místo, šla dolů o sedm procent. Samsung Elektronics Magyar poklesl o deset procent, Magyar Suzuki o sedmnáct a Nokia Komárom dokonce o 44 procent.
Za uvedení stojí ještě Philips Industries Hungary, která se propadla o 74 procent, protože loni na jaře prodala továrnu na televize ve městě Székesfehérvár hongkonské firmě, jež výrobu přestěhovala do Polska. Tento příklad ilustruje fakt, že nejhoršího sektorového průměru dosáhl elektronický průmysl.
| Více lidí v automobilovém průmyslu |
|---|
| Rozsáhlý průzkum se věnuje i takovému ukazateli, jako je vývoj počtu zaměstnanců ve firmách „na špici“. Skutečný nárůst pracovních míst zaznamenal automobilový průmysl. Například Mercedes-Benz Hungary loni oproti roku 2011 zaměstnával o 1406 lidí více, Audi Hungária o 1388 a Continental Automotive Hungary o 1239. Velká část podniků však vykazuje jen fiktivní nárůst. Příkladem je Olajterv (ropné a plynárenské projekty), kde za zvýšením počtu pracovníků o 1300 stojí „český nákup“ (I & C Energo a.s.), což tedy nevylepšuje maďarskou zaměstnanost. |
Zcela v čele žebříčku je už tradičně Maďarská ropná a plynárenská společnost MOL, která rostla o tři procenta. Její obrat je vyšší než obrat následujících pěti firem dohromady. Z necelé poloviny se na tom podílel slovenský Slovnaft a chorvatská INA. Oblast energetiky tvoří největší procentuální podíl firem v seznamu — je jich tam téměř třicet procent.
Zdá se, že dobře se daří také velkoobchodním společnostem, protože v TOP 500 jich je celkem 116. Automobilový průmysl má v žebříčku jedenáctiprocentní zastoupení, potravinový čtyřprocentní a farmaceutický tříprocentní.
