Evropská komise došla k závěru, že v Polsku hrozí jasné riziko závažného porušení vlády práva. Řekl to první místopředseda komise Frans Timmermans. Podle něj byly neúspěšné dva roky trvající opakované snahy o konstruktivní dialog s Varšavou, týkající se především polské reformy soudního systému. Podle PiS je rozhodnutí Evropské komise vůči Polsku politicky motivované. První reakce přišla z Maďarska, které oznámilo, že bude řízení vetovat. Podle něj krok komise porušuje suverenitu Polska.
Komise se obrátila na ostatní členské země EU, aby v souladu s článkem sedm lisabonské smlouvy posoudily, zda v Polsku je skutečně právní stát v ohrožení.
Ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro podle agentury AP reagoval konstatováním, že Polsko bude v "reformě" soudního systému, kvůli níž je Varšava z Bruselu nyní kritizována především, pokračovat přes odmítavé stanovisko Evropské komise.
"Je to další pokus začít dialog k vyřešení situace," upozornil Timmermans. Polsko nyní dostalo tři měsíce, aby věc ještě vyřešilo, a pokud se tak stane, je komise připravena postup zastavit. K dosud nikdy nepoužitému kroku komise podle něj přistupuje "s těžkým srdcem".
Timmermans připomněl, že v posledních dvou letech Varšava, kde vládne konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), přijala více než 13 zákonů ovlivňujících celou strukturu právního systému v Polsku, od Ústavního soudu přes Nejvyšší soud po soudy řadové, polskou Národní soudcovskou radu, prokuraturu až po odborné školství.
"Společným prvkem je, že exekutivní a zákonodárná moc dostává systematickou možnost politicky zasahovat do složení, pravomocí, řízení a fungování moci soudní," míní Evropská komise.
Premiér Andrej Babiš (ANO) věří tomu, že si Polsko s Evropskou komisí vyjasní názory a komisi přesvědčí o tom, že v zemi není ohrožena vláda práva. Česko podle Babiše na situaci zareaguje podle toho, jak dopadne schůzka předsedy komise Jeana-Claudea Junckera a nového polského premiéra Mateusze Morawieckého naplánovaná na 9. ledna.
Babiš řekl, že kvůli situaci Morawieckému telefonoval. "Konzultoval jsem to s ním, jaká je jejich pozice. Myslím, že to může mít dopad celkově na náš region a V4, tak jsem s ním diskutoval, jak to vidí," řekl Babiš.
Připomněl, že jeho polský protějšek dostal na 9. ledna pozvánku do Bruselu. "Preferuji, že Polsko si vyjasní pozice s Evropskou komisí. Uvidíme, jak dopadne to jednání v Bruselu a podle toho my taky budeme reagovat," uvedl Babiš.
Komise kromě toho, že se v této záležitosti obrátila na členské země, také Varšavě nabídla v pořadí už čtvrté doporučení, jakými kroky může situaci napravit. Kvůli polskému zákonu o obecných soudech se komise také obrátila na Soudní dvůr EU.
Na základě spuštěného procesu podle článku sedm nyní do situace, kdy se spor mezi Varšavou a komisí zjevně ani přes měsíce trvající snahy o dialog nedaří řešit, vstupují členské státy EU. Timmermans odmítl, že by aktivace článku sedm představovala nějaké "třaskavé" řešení, je to prý další snaha o dialog.
Státy nyní musejí vyslechnout polský pohled na věc a získat souhlas Evropského parlamentu. Poté by v hlasování měly potvrdit, zda je pohled komise oprávněný. K tomu bude stačit 22 z 27 hlasů členských států. Také Rada, tedy členské země, mohou Varšavě nabídnout vlastní doporučení k nápravě situace.
Případné odebrání hlasovacích práv je až závěrečnou částí celého procesu a vyžadovalo by jednomyslné rozhodnutí všech ostatních 27 zemí. Maďarsko přitom opakovaně uvádí, že by podobným způsobem Polsko trestat nehodlalo.
Maďarsko bude krok Komise vetovat. "Polsko-maďarské přátelství a závazky maďarské vlády vůči smlouvám nám ukládají vystoupit proti kroku Evvropské komise na všech fórech," řekl maďarský vicepremiér Zsolt Semjén.
Stanovisko Budapešti v této věci není překvapením. Maďarská vláda dlouhodobě slibovala, že případné postihy EK vůči Polsku zablokuje. Postup komise dnes naopak podpořily Německo a Francie.
