Mluvčí předsedy vlády a místopředseda zmíněného podvýboru Péter Szijjártó v maďarských veřejnoprávních médiích sice teoreticky zpochybňuje retroaktivitu práva, přesto však poukazuje na závažnost skutků. „Opatření vlád v letech 2002–2010 mají v důsledku příliš vysokého státního dluhu vliv na život současných i budoucích generací, a nejde přece, aby trpěli všichni, jen ne ti, kteří to zavinili,“ uvedl.
Jde o období, kdy byly u moci socialisticko-liberální vlády pod vedením Pétera Medgyessyho, Ference Gyurcsánye, o jehož skalp jde především, a Gordona Bajnaie. Tehdy se ze státní pokladny utrácelo mnohem víc peněz, než si Maďarsko mohlo dovolit. Například Medgyessy splnil svůj předvolební slib a zvýšil mzdy zdravotních sester, lékařů a učitelů o padesát procent.
Státní dluh tak vzrostl z 55 procent hrubého domácího produktu na 81 procent, což Maďarsko dotlačilo na pokraj ekonomického krachu. Současná vláda v čele s Viktorem Orbánem označila za klíčový boj proti této vysoké zadluženosti. Proto mimo jiné zavedla sérii mimořádných krizových daní pro banky, telekomunikační a energetické společnosti, některé obchodní řetězce, zrušila soukromé penzijní fondy a v nich uložené finance zestátnila. Díky tomu se podařilo snížit zadluženost na 77 procent a Maďarsko se už nezmiňuje mezi rizikovými zeměmi.
Experti z oblasti práva nenalézají žádný paragraf pro možné uvěznění expremiérů a varují, že vyrobit je dodatečně by odporovalo zásadě vyloučení zpětné platnosti nového zákona. Opoziční socialističtí politici hovoří o pomstychtivosti. Zdůrazňují, že hrozit za případnou chybnou politiku vězením je v našich končinách nonsens, protože politická zodpovědnost se měří zpravidla každé čtyři roky v parlamentních volbách.
