Usnesení odhlasovali poslanci z vládní strany Fidesz premiéra Viktora Orbána, z koaliční Křesťanskodemokratické lidové strany a z krajně pravicového hnutí Jobbik. Dali tak vládě volné ruce k tomu, aby zahájila právní kroky proti EU s cílem zabránit zapojení země do tohoto systému kvót.
Orbánův kabinet dal minulý týden najevo, že počká na stanovisko parlamentu k tomuto problému, než se rozhodne jít do právního sporu s Evropskou komisí. O žalobě na EK uvažuje i slovenský premiér Robert Fico, jehož vláda povinné kvóty migrantů rovněž důrazně odmítá.
| Šéf maďarské diplomacie: EU musí najít řešení migrační krize |
|---|
| Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že Evropa musí najít společné řešení migrační krize, ale nic podstatného v tomto směru dosud nebylo podniknuto. Szijjártó tak podle maďarské agentury MTI reagoval na prohlášení předsedy švédské vlády Stefana Löfvena, který v úterním rozhovoru s listem Financial Times (FT) označil chování vlád některých zemí východní části Evropské unie v souvislosti s ochotou přijímat uprchlíky za sobecké. Šéf maďarské diplomacie v prohlášení dodal, že Löfven měl podle něj na mysli maďarské, slovenské, rumunské a české představitele, kteří odmítli systém přidělování uprchlíků podporovaný většinou členských států Evropské unie. Szijjártó dále uvedl, že švédský premiér má pravdu, když vyzývá ke společnému řešení uprchlické otázky. „Problém je ale v tom, že Evropa o společném řešení dosud jen mluvila, ale žádná smysluplná akce nenastala,“ dodal Szijjártó. Jelikož prý Evropa nebyla schopna ochránit svou jižní hranici, je podle něj na Budapešti, aby tak učinila. Szijjártó tak odkazoval na uzavírání maďarských hranic v souvislosti s náporem běženců. |
EK nemá právní základ pro kvóty
Podle schváleného usnesení maďarských zákonodárců nemá Evropská komise potřebný právní základ pro stanovení povinných kvót pro rozdělení uprchlíků, protože by tím vstoupila v platnost automatická procedura bez jednání s dotčenými členskými státy.
Budapešť ročně uděluje azyl jen několika stovkám žadatelů a odmítá ekonomické migranty. S cílem zabránit tisícům uprchlíků, kteří nepřetržitě proudí do EU z Blízkého východu, Asie a Afriky, aby pronikaly do Maďarska, nechala vláda postavit ploty na hranicích se Srbskem a Chorvatskem. Tím se trasa běženců, toužících dostat se hlavně do Německa, odklonila přes Slovinsko.
Německá kancléřka Angela Merkelová, která původně migrační vlnu podnítila vstřícným postojem k uprchlíkům, se nyní v unii zasazuje o solidaritu mezi členskými státy, jež by zátěž rozložila. K tomu by měly sloužit kvóty pro rozdělení migrantů.
