Maďarský separatista podněcoval v Rumunsku k odpalování bomb, zatkli ho

Předseda Hnutí mládeže 64 krajů Zoltán Szöcs je podezřelý, že řídil říjnovou schůzi této organizace, při níž „vyzýval členy, aby vyráběli výbušná zařízení“. Ta pak „měla být použita v župě Covasna 1. prosince během manifestací u příležitosti rumunského státního svátku“, sdělil agentuře zdroj z prokuratury zabývající se bojem proti závažné trestné činnosti, včetně terorismu (DIICOT).

Tato akce spadá do „revizionistických a separatistických cílů v Transylvánii této organizace, která se snaží bránit rumunským úřadům ve výkonu pravomocí v samozvaném 'Sikulsku', což má být jedna z etap obnovování 'Velkého Maďarska',“ uvedl rovněž citovaný zdroj.

Podle informací z vyšetřovacího spisu, které DIICOT zveřejnila, Szöcs „vyzýval k vyrobení dvou desítek výbušných zařízení s časovačem… která by byla aktivována ve stejnou chvíli“. „Všichni by o tom mluvili… a věděli by, že lidi tady se nebojí,“ prohlásil prý.

Přes milion Maďarů za hranicemi

Jako Sikulové se označují Maďaři žijící ve východní Transylvánii, které se také někdy říká Sikulsko. V Rumunsku se nyní hlásí k maďarské národnosti kolem 1,4 milionu obyvatel. Představitelé rumunských Maďarů žádají pro svou menšinu větší autonomii, což podporuje Budapešť. Bukurešť se ale na tyto ambice dívá s nelibostí a naprosto odmítá jakoukoli územní autonomii.

Transylvánie, či Sedmihradsko, připadlo Rumunsku na základě Trianonské mírové smlouvy z června 1920, která po první světové válce připravila Maďarska o značnou část území.