Předseda Hnutí mládeže 64 krajů Zoltán Szöcs je podezřelý, že řídil říjnovou schůzi této organizace, při níž „vyzýval členy, aby vyráběli výbušná zařízení“. Ta pak „měla být použita v župě Covasna 1. prosince během manifestací u příležitosti rumunského státního svátku“, sdělil agentuře zdroj z prokuratury zabývající se bojem proti závažné trestné činnosti, včetně terorismu (DIICOT).
Tato akce spadá do „revizionistických a separatistických cílů v Transylvánii této organizace, která se snaží bránit rumunským úřadům ve výkonu pravomocí v samozvaném 'Sikulsku', což má být jedna z etap obnovování 'Velkého Maďarska',“ uvedl rovněž citovaný zdroj.
Podle informací z vyšetřovacího spisu, které DIICOT zveřejnila, Szöcs „vyzýval k vyrobení dvou desítek výbušných zařízení s časovačem… která by byla aktivována ve stejnou chvíli“. „Všichni by o tom mluvili… a věděli by, že lidi tady se nebojí,“ prohlásil prý.
Přes milion Maďarů za hranicemi
Jako Sikulové se označují Maďaři žijící ve východní Transylvánii, které se také někdy říká Sikulsko. V Rumunsku se nyní hlásí k maďarské národnosti kolem 1,4 milionu obyvatel. Představitelé rumunských Maďarů žádají pro svou menšinu větší autonomii, což podporuje Budapešť. Bukurešť se ale na tyto ambice dívá s nelibostí a naprosto odmítá jakoukoli územní autonomii.
Transylvánie, či Sedmihradsko, připadlo Rumunsku na základě Trianonské mírové smlouvy z června 1920, která po první světové válce připravila Maďarska o značnou část území.
