„Volání po tvrdosti roste po každém útoku. Již po tom v San Bernardinu si analytici povšimli, že stále důležitějším tématem se pro americké voliče stává národní bezpečnost,“ napsal de Volkskrant s připomínkou prosincového útoku v Kalifornii. Útočníci, kteří se hlásili k radikálnímu islámu, tehdy zabili 14 lidí.
Po masakru v San Bernardinu Trump i jeho bývalí republikánští rivalové v souboji o prezidentskou nominaci podle de Volkskrant kritizovali počínání USA na Blízkém východě jako zdroj všeho zla. Trump dokonce prohlásil, že by zakázal vstup muslimům na území USA.
Nizozemský deník připomíná, že je přitom paradoxní, že odpor vůči homosexuálům je blízký ideologii křesťansko-konzervativních proudů. Například Ted Cruz, který z boje o republikánskou nominaci odstoupil, chtěl prohlásit homosexuální manželství za neplatná. „Trump v tomto směru zaujal pružnější postavení a prohlásil, že je hrdý na své newyorské (liberální) hodnoty,“ dodal de Volkskrant.
Zlomový okamžik
Neue Zürcher Zeitung (NZZ) se v souvislosti s listopadovými prezidentskými volbami v USA domnívá, že orlandský masakr by se mohl stát zlomovým okamžikem, který zemi rozdělí na Ameriku předtím a Ameriku poté. List připomněl, že politologové již dlouho tvrdí, že případný velký útok by mohl výrazně ovlivnit výsledek voleb.
„Těžit by z toho mohl především republikánský kandidát Donald Trump; koneckonců opakovaně předváděl, jak dobře rozdmýchávání strachu rozumí. Již po útoku v kalifornském San Bernardinu v prosinci vyzval Trump k paušálnímu zákazu vstupu muslimů (do USA),“ uvedl NZZ. List zároveň poznamenal, že takový zákaz by byl nesmyslný, neboť útočník byl americký občan, a že je lákavé uvěřit v existenci jednoduchých řešení komplikovaných problémů, jako jsou zradikalizovaní občané.
Také italský deník La Repubblica je přesvědčen o tom, že střelba v Orlandu, která byla nejhorším podobným masakrem v USA, neovlivní jen tamní debatu o terorismu, zbraních či islámu, ale i listopadové volby.
„Především se může ukázat, že zabiják Omar Mateen jednal z náboženských a politických motivů a že patřil k síti džihádistů,“ uvedl deník s tím, že teroristické útoky směřují veřejné mínění více do pravé strany politické spektra, a to přinejmenším krátkodobě. „Ale tento čin opět zažehne i debatu o snadném přístupu ke zbraním, což je téma, kterému se (předpokládaná demokratická prezidentská kandidátka) Hillary Clintonová ve své volební kampani věnuje,“ dodal list La Repubblica.
Nová forma terorismu
Snadnému přístupu ke střelným zbraním v USA se věnuje také britský The Guardian. „Hroznou pravdou je, že americká společnost je více ohrožena takovýmito útoky, neboť věří, že svoboda vyžaduje rovněž jednoduchý přístup ke zbraním. Přitom je faktem, že nezabíjejí zbraně, jak uvádí jistý slogan, ale lidé,“ uvedl deník s tím, že se zbraněmi je pak zabíjení efektivnější než bez nich.
Britský list připomněl, že za uplynulých deset let se v USA odehrálo 43 případů střelby na veřejných místech, při kterých pokaždé zahynuli nejméně čtyři lidé.
Orlando podle španělského listu El País dokazuje, jakým hrozbám nyní čelíme. „Máme co do činění s novou formou terorismu. Zločinci ovlivnění propagandou islámského radikalismu se snaží napáchat co možná největší škody mezi naprosto bezbrannými lidmi a skupinami,“ napsal deník. „Masakr jasně ukázal, že absolutně nikdo si nemůže před takovým nebezpečím být jistý,“ dodal El País.
