Byl to právě Schröder a jeho rudozelená vláda, která se snažila růst sociálního státu zpomalit. Přišla s reformním programem Agenda 2010, jehož cílem bylo snížení sociálních výdajů státu. Za to byl Schröder levicověji naladěnými socialisty masivně kritizován.
V posledních letech se Německu hlavně díky exportu daří tak dobře, že jednotlivé spolkové země i centrální vláda přestaly vytvářet nové dluhy. To ale neznamená, že by stát šetřil, píše Welt. „Spolková vláda ruší reformy z uplynulého desetiletí, aby uspokojila volání veřejnosti. Politikům se zdá, že se nemusí snažit, když vše tak dobře funguje,“ říká ekonom Michael Hüther, ředitel Institutu německého hospodářství (IW) v Kolíně nad Rýnem.
Politika černožluté vlády Merkelové, která jde proti Schröderově Agendě 2010, podle ekonoma zatěžuje budoucí generace. Nové sociální příplatky zavedené za vlády Merkelové vyčíslil IW na 490 miliard eur. Jedná se především o zvýšení výdajů na pečovatelské služby. Dalším opatřením, které ekonomům dělá vrásky, je takzvaná důchodová záruka přijatá v roce 2009. Podle ní nesmí klesnout výše starobních důchodů ani v případě, že klesne celková úroveň mezd.
Velkorysost německých politiků v době, kdy Berlín ostatním členům eurozóny diktuje úsporné programy, kritizuje i Michael Eilfort, šéf liberálního think tanku Nadace pro tržní hospodářství. „V Evropě kážeme vodu, v Německu si dopřáváme dalších vymožeností,“ upozorňuje Eilfort.
Jisté je jedno: ani kdyby se po volbách dostala k moci levicová opozice, na sociálních výdajích se šetřit nebude. Opoziční strany chtějí být ještě štědřejší. Rády by zrušily i odchod do důchodu v 67 letech, což je opatření kabinetu Merkelové, které liberálové jako jediné chválí.
Německá SPD vrhla na kancléřku politický granát jménem Peer Steinbrück
