Merkelové CDU se plošné minimální mzdy na poslední chvíli zalekla
Vzedmula se však vlna odporu ze stran zaměstnavatelů a téma vyvolalo i spor uvnitř CDU, která se rozdělila na dva tábory, odpůrce a zastánce minimální mzdy. Ti první tvrdili, že stanovení pevné hodinové sazby odradí zaměstnavatele od vytváření pracovních míst, zastánci naopak chtěli bojovat s mzdovým dumpingem. Rozhodnout měl sjezd CDU v Lipsku.
Aby se vyhnuli otevřenému sporu před očima novinářů, dohodli se křesťanští demokraté těsně před začátkem sjezdu na kompromisu: minimální mzda sice vznikne, ale v různých oborech i regionech bude rozdílná. Sociální křídlo CDU přitom chtělo, aby byla sazba plošná a odpovídala sazbě za práci na dobu určitou neboli „Zeitarbeit“. Ta činí 6,89 eur na východě a 7,79 na západě Německa.
Kompromisní řešení počítá s tím, že v oborech, kde neexistuje minimální pevná hodinová mzda, bude její výše dohodnuta tarifními partnery (zaměstnavatelé a zástupci zaměstnanců jako např. odbory). Tato sazba ale nebude plošná, nýbrž se bude moci regionálně lišit.
Plán zavést hodinovou mzdu působil jako útok na pravicové tabu: co zbylo z konzervativní CDU Helmutha Kohla a Konrada Adenauera? ptal se německý tisk. Dnešní CDU je mnohem blíže socialistům, dodával. „Žijeme v době epochálních změn,“ obhajovala Merkelová na sjezdu v Lipsku převratné změny včetně atomového exitu. Ale CDU podle ní neztrácí „ani základ, ani svůj kompas“.
Potřebu minimální mzdy ve svém projevu delegátům zdůvodnila tím, že „společnost, ve které dvě nebo tři zaměstnání nestačí k životu, je nelidská“.
O čem ještě se mluvilo na sjezdu CDU v Lipsku?
Pravicový teror v Německu existuje
„Musíme udělat všechno proto, aby se tento případ vyšetřil,“ upozornila kancléřka Merkelová na začátku svého projevu na případ ultrapravicové teroristické buňky, který nyní zmítá celým Německem. Trojice extrémistů z města Zwickau v uplynulém desetiletí zavraždila několik přistěhovalců převážně tureckého původu, proto byla kauza pojmenována „dönerové vraždy“. Případy zůstaly nevyjasněné, až nyní se podařilo najít spojitost vražd právě se třemi radikály. Své případy předváděli extremisté v cynických videích.
Nejhorší okamžik od konce války
„Španělské starosti jsou německé starosti,“ apelovala Merkelová na delegáty, že Německo potřebuje jednotnou Evropu. Současnou evropskou krizi pak kancléřka označila za největší, kterou starý kontinent zažívá od konce druhé světové války.
