Mezinárodní soudní dvůr v Haagu začal projednávat íránskou stížnost na Spojené státy. Teherán v ní tvrdí, že Washington nedávným znovuzavedením protiíránských sankcí porušil bilaterální dohodu o přátelství a ekonomických vztazích z roku 1955. Írán doufá, že soud OSN vydá předběžné opatření proti USA a sankce přeruší. Jednání v Haagu by měla trvat čtyři dny, informovala dnes agentura AFP.
"Spojené státy veřejně šíří politiku, jejímž cílem je co nejvíce poškodit íránskou ekonomiku, íránské státní příslušníky a podniky," řekl dnes v Haagu člen íránské delegace a právní poradce Mohsen Mohebí.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v prohlášení označil rozhodnutí Íránu podat stížnost na USA u soudu za snahu "vměšovat se do práva USA" na "zavedení příslušných právních opatření, včetně znovuzavedení sankcí". Sankce přitom Pompeo označil za nezbytné pro bezpečnost Spojených států.
USA zavedly první část sankcí vůči Íránu tento měsíc, další sankce mají následovat v listopadu. Učinily tak poté, co americký prezident Donald Trump letos v květnu oznámil odstoupení od jaderné dohody světových mocností s Íránem z roku 2015. Dohodu uzavřel za USA předchozí prezident Barack Obama.
Mezinárodní jadernou dohodu s Íránem podepsaly USA, Francie, Británie, Německo, Čína, Rusko a EU; Teherán se v dokumentu zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za odvolání s ním spojených sankcí. Díky dohodě se zahraničním firmám otevřel přístup na osmdesátimilionový íránský trh.
Rozhodnutí soudu OSN o případném pozastavení sankcí může trvat několik měsíců a konečný verdikt může podle expertů přijít až za několik let.
Podle právníků mohou USA u soudu argumentovat mimo jiné tím, že smlouva USA a Íránu o přátelství, která vstoupila v platnost v roce 1957, už neplatí vzhledem k nepřátelským vztahům mezi signatáři za posledních několik dekád. Podle expertů navíc smlouva obsahuje klauzuli, která umožňuje "zavést jakékoli opatření na ochranu nezbytných bezpečnostních zájmů".
Íránský prezident Hasan Rúhání dnes mezitím telefonicky hovořil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem, informovala íránská agentura IRNA. Rúhání v rozhovoru podle agentury řekl, že Írán požaduje po členských státech EU záruky v oblasti bankovnictví, obchodu s ropou a rovněž v pojišťovnictví a dopravě.
"Írán dodržel všechny své závazky plynoucí z jaderné dohody a v souvislosti jednostranným odstoupením Ameriky... očekává, že zbývající partneři zavedou své programy rychleji a transparentněji," citovala IRNA Rúháního.
Macron v rozhovoru zopakoval, že bude usilovat o záchranu jaderné dohody. Zároveň ale vyjádřil přesvědčení, že by Írán měl s relevantními stranami jednat o budoucnosti svého jaderného programu po roce 2025, kdy platnost klíčových paragrafů smlouvy vyprší. Jednání by se podle Macrona měla rovněž zaměřit na íránský balistický program a zapojení Íránu do konfliktů na Blízkém východě.
"Budeme dělat vše pro to, aby rozhovory pomohly v nadcházejících měsících zabránit vážné krizi," uvedl dnes Macron v každoročním projevu k francouzským velvyslancům.
