Na základě odhadů Evropské komise by mělo jít o dvě až deset miliard eur. Přesné číslo by podle bruselského portálu EurActiv mělo být známé na začátku příštího roku. Ministerstvo pro místní rozvoj předpokládá, že Česko nedočerpá více než jednu miliardu eur.
Výhodou těchto prostředků je, že už leží na unijních účtech. Pokud by se nevyčerpaly, poslaly by se zpět členským státům. Ty by takové řešení musely odsouhlasit spolu s Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Vzhledem k dopadům migrační krize ovšem pro jeho schválení existuje velká politická vůle.
Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Evropskou komisi k hledání prostředků pro řešení finanční krize v unijním rozpočtu. Evropský parlament bude o změnách v unijním rozpočtu jednat v dubnu.
„Osobně považuji za vhodné, aby prostředky, které nebyly v minulém programovacím období využity, našly uplatnění alespoň teď. Evropský rozpočet se nachází pod tlakem,“ napsal serveru E15 sociálnědemokratický europoslanec Pavel Poc. „Je to samozřejmě lepší, než krácení závazků a prostředků jiných politik.“ Při tvorbě současného finančního rámce se podle něj nepočítalo s krizí takového rozměru a dopadu jako v případě současné migrační vlny.
Změna pravidel
Podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského by s návrhem Evropská komise i členské státy souhlasily. „Řada lidí chce doplnit prostředky pro řešení migrační krize,“ řekl Zdechovský redakci E15. Další přesuny prostředků do této oblasti může přinést revize současného unijního rozpočtu na konci roku.
Tehdy se bude upravovat nastavení finančního plánu, větší část by se mohla vyhradit pro mimořádné situace. „Můžou se změnit zaběhnutá pravidla,“ myslí si europoslanec.
Sedmiletý unijní rozpočet by mohl být flexibilnější a obsahovat více prostředků pro řešení mimořádných situací. Ubíralo by se pravděpodobně právě na strukturálních fondech, které mají přispívat ke snižování nerovnosti mezi jednotlivými regiony unie. Zároveň tvoří více než třetinu rozpočtu. V minulém roce dostala Česká republika ze strukturálních fondů více než pět procent svého hrubého domácího produktu.
Důvod proč je ČR ekonomickým tygrem. Na rok. pic.twitter.com/HS2N8Fig8f
— David Marek (@David_Marek) November 26, 2015
Představitelé české vlády opakovaně odmítali spojování peněz na kohezní politiku s ochotou podílet se na řešení migrační krize.
Zdechovský si ale nemyslí, že by politická vůle pro omezení kohezní politiky vycházela z postoje české vlády k uprchlickým kvótám. „Špatný obrázek jsme si udělali jinak. Nadávali jsme na Evropskou unii a zároveň jsme kradli z fondů,“ myslí si europoslanec.
