Migranti ze severu Afriky ztratí v Německu šanci na azyl, plánuje vláda

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: ctk/ap

Uprchlíci z Alžírska, Tuniska a Maroka ztratí v Německu šanci na azyl, protože německá vláda zařadí tyto severoafrické státy na seznam bezpečných zemí. Večer se na tom dohodli šéfové německých vládních stran. Omezí se také možnost, aby se za žadatelem o azyl přistěhovali jeho příbuzní.

Dohodu o úpravě azylových pravidel oznámil v televizi n-tv vicekancléř Sigmar Gabriel po jednání s kancléřkou Angelou Merkelovou a bavorským premiérem Horstem Seehoferem. Podle Gabriela začne vláda ihned po schválení nového seznamu bezpečných zemí vracet severoafrické žadatele o azyl zpět do jejich vlasti.

O rozšíření seznamu bezpečných zemí o tři státy severní Afriky a o důslednějších repatriacích jejich občanů se v Německu začalo intenzivněji jednat po silvestrovských incidentech v několika městech, při nichž mladí muži sexuálně napadali a okrádali ženy. Podle dosavadního policejního vyšetřování byli útočníci převážně Maročané a Alžířané.

Loni v polovině roku Německo zařadilo na seznam bezpečných zemí Kosovo, Albánii a Černou Horu. Následně se počet uprchlíků z těchto zemí přicházejících do Německa snížil na minimum.

Uprchlíci, kteří se v Německu vyučí, budou mít nově nárok na to dva roky pracovat, aniž by museli žádat o pracovní povolení

Šéfové vládních stran se dnes také shodli na tom, že pokud nebudou rodiny uprchlíků žijících v Německu ve vlasti „bezprostředně politicky pronásledovány“, bude možné zajistit přistěhování rodinných příslušníků teprve po dvou letech.

Podle Gabriela by však rodinní příslušníci žadatelů o azyl měli mít přednost při naplňování kontingentů pro uprchlíky, které by v budoucnu měla Evropská unie vyzvedávat přímo z krizových oblastí.

Součástí dohody je i úprava pravidel pro zaměstnávání běženců. Uprchlíci, kteří se v Německu vyučí, budou mít nově nárok na to dva roky pracovat, aniž by museli žádat o pracovní povolení.

Německo částečně mění postoj k uprchlíkům
Vývoj postoje Německa k uprchlické krizi:
Německá kancléřka Angela Merkelová je nejhlasitějším zastáncem pomoci uprchlíkům, za což ale sklízí kritiku i v Německu, kde na ni dokonce bylo podáno několik žalob za vlastizradu. Do Německa loni přišlo 1,1 milionu běženců.

Klíčovou událostí bylo kromě vstřícných výroků Merkelové její oznámení z konce loňského srpna, že německé úřady přestávají vůči běžencům ze Sýrie uplatňovat společnou evropskou azylovou politiku a nebudou je vracet do zemí, v nichž poprvé vstoupili na území EU. Pozornost také vyvolalo vystoupení Merkelové z 31. srpna, kdy kancléřka označila uprchlickou vlnu jako velkou výzvu a kdy řekla, že „Německo to zvládne“.

Na konci loňského října německá vláda v rámci zpřísnění azylových zákonů přidala balkánské země Albánii, Kosovo a Černou Horu na seznam bezpečných států, jejichž občané nemají v Německu nárok na udělení azylu.

Počátkem listopadu Německo oznámilo, že začne znovu vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území EU. Podle některých politiků a analytiků to znamenalo první velkou změnu ve vstřícném německém postoji k uprchlíkům.

Tento měsíc bavorský zemský kabinet vyzval vládu Merkelové k dalšímu rozšíření seznamu bezpečných států; tato největší německá spolková země, na jejímž území končí takzvaná balkánská stezka, po níž do Evropy loni přišly statisíce migrantů, by chtěla mezi bezpečné státy nově zařadit Arménii, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu, asijské země Bangladéš, Indii a Mongolsko.

Bavorský zemský ministr vnitra Joachim Herrmann tehdy také řekl, že by vláda měla rovněž uvážit změnu statusu Maroka, Tuniska, Alžírska, Beninu, Gambie, Mali a Nigérie.

Dnes se šéfové německých vládních stran dohodli, že vláda na seznam bezpečných zemí zařadí Alžírsko, Tunisko a Maroko. Omezí se také možnost, aby se za žadatelem o azyl přistěhovali jeho příbuzní.

Bavorsko také zavedlo opatření, kdy na hranici s Rakouskem vrací zpět běžence, kteří nechtějí požádat o azyl v Německu, ale v jiné evropské zemi.

Německá vláda rovněž chystá zákon, podle kterého cizinci, kteří budou odsouzeni za závažné kriminální delikty, mimo jiné za znásilnění, budou muset počítat s vyhoštěním. Opatření vzniká v reakci na události v Kolíně nad Rýnem a dalších městech, kde během novoročních oslav došlo k početným případům okrádání a sexuálního obtěžování žen. Podle svědků a předběžných závěrů policejního vyšetřování byli pachatelé arabského a severoafrického původu.