Dohodu o úpravě azylových pravidel oznámil v televizi n-tv vicekancléř Sigmar Gabriel po jednání s kancléřkou Angelou Merkelovou a bavorským premiérem Horstem Seehoferem. Podle Gabriela začne vláda ihned po schválení nového seznamu bezpečných zemí vracet severoafrické žadatele o azyl zpět do jejich vlasti.
O rozšíření seznamu bezpečných zemí o tři státy severní Afriky a o důslednějších repatriacích jejich občanů se v Německu začalo intenzivněji jednat po silvestrovských incidentech v několika městech, při nichž mladí muži sexuálně napadali a okrádali ženy. Podle dosavadního policejního vyšetřování byli útočníci převážně Maročané a Alžířané.
Loni v polovině roku Německo zařadilo na seznam bezpečných zemí Kosovo, Albánii a Černou Horu. Následně se počet uprchlíků z těchto zemí přicházejících do Německa snížil na minimum.
Uprchlíci, kteří se v Německu vyučí, budou mít nově nárok na to dva roky pracovat, aniž by museli žádat o pracovní povolení
Šéfové vládních stran se dnes také shodli na tom, že pokud nebudou rodiny uprchlíků žijících v Německu ve vlasti „bezprostředně politicky pronásledovány“, bude možné zajistit přistěhování rodinných příslušníků teprve po dvou letech.
Podle Gabriela by však rodinní příslušníci žadatelů o azyl měli mít přednost při naplňování kontingentů pro uprchlíky, které by v budoucnu měla Evropská unie vyzvedávat přímo z krizových oblastí.
Součástí dohody je i úprava pravidel pro zaměstnávání běženců. Uprchlíci, kteří se v Německu vyučí, budou mít nově nárok na to dva roky pracovat, aniž by museli žádat o pracovní povolení.
Německo částečně mění postoj k uprchlíkům |
---|
Vývoj postoje Německa k uprchlické krizi: |
Německá kancléřka Angela Merkelová je nejhlasitějším zastáncem pomoci uprchlíkům, za což ale sklízí kritiku i v Německu, kde na ni dokonce bylo podáno několik žalob za vlastizradu. Do Německa loni přišlo 1,1 milionu běženců. Klíčovou událostí bylo kromě vstřícných výroků Merkelové její oznámení z konce loňského srpna, že německé úřady přestávají vůči běžencům ze Sýrie uplatňovat společnou evropskou azylovou politiku a nebudou je vracet do zemí, v nichž poprvé vstoupili na území EU. Pozornost také vyvolalo vystoupení Merkelové z 31. srpna, kdy kancléřka označila uprchlickou vlnu jako velkou výzvu a kdy řekla, že „Německo to zvládne“. Na konci loňského října německá vláda v rámci zpřísnění azylových zákonů přidala balkánské země Albánii, Kosovo a Černou Horu na seznam bezpečných států, jejichž občané nemají v Německu nárok na udělení azylu. Počátkem listopadu Německo oznámilo, že začne znovu vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území EU. Podle některých politiků a analytiků to znamenalo první velkou změnu ve vstřícném německém postoji k uprchlíkům. Tento měsíc bavorský zemský kabinet vyzval vládu Merkelové k dalšímu rozšíření seznamu bezpečných států; tato největší německá spolková země, na jejímž území končí takzvaná balkánská stezka, po níž do Evropy loni přišly statisíce migrantů, by chtěla mezi bezpečné státy nově zařadit Arménii, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu, asijské země Bangladéš, Indii a Mongolsko. Bavorský zemský ministr vnitra Joachim Herrmann tehdy také řekl, že by vláda měla rovněž uvážit změnu statusu Maroka, Tuniska, Alžírska, Beninu, Gambie, Mali a Nigérie. Dnes se šéfové německých vládních stran dohodli, že vláda na seznam bezpečných zemí zařadí Alžírsko, Tunisko a Maroko. Omezí se také možnost, aby se za žadatelem o azyl přistěhovali jeho příbuzní. Bavorsko také zavedlo opatření, kdy na hranici s Rakouskem vrací zpět běžence, kteří nechtějí požádat o azyl v Německu, ale v jiné evropské zemi. Německá vláda rovněž chystá zákon, podle kterého cizinci, kteří budou odsouzeni za závažné kriminální delikty, mimo jiné za znásilnění, budou muset počítat s vyhoštěním. Opatření vzniká v reakci na události v Kolíně nad Rýnem a dalších městech, kde během novoročních oslav došlo k početným případům okrádání a sexuálního obtěžování žen. Podle svědků a předběžných závěrů policejního vyšetřování byli pachatelé arabského a severoafrického původu. |