Ministři vnitra schválili kvóty i přes odpor Česka. Poláci změnili názor

Žena ze Sýrie na řecko-makedonské hranici

Žena ze Sýrie na řecko-makedonské hranici Zdroj: ctk/ap

Ministři vnitra států Evropské unie většinou hlasů schválili kvóty pro rozdělení uprchlíků mezi unijními zeměmi. Proti bylo Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, zatímco Finsko se zdrželo. Slovenský premiér Robert Fico rozhodnutí nejen zkritizoval, ale navíc uvedl, že jeho země jej respektovat nebude a je v této otázce připravena vstoupit do právního sporu s Bruselem.

„Raději vstoupím do infringementu (procedury porušení pravidel)… než abychom respektovali tento diktát, který byl učiněn většinou, jež nebyla schopna dosáhnout konsenzu v rámci Evropské unie,“ prohlásil Fico.

„Dokud budu předsedou vlády Slovenské republiky, povinné kvóty na slovenském území nebudou uplatněny,“ zdůraznil šéf kabinetu na zasedání výboru pro evropské záležitosti slovenské sněmovny.

Bratislava dlouhodobě odmítala rozmístění uprchlíků v rámci EU na základě povinných kvót. Slovensko již dříve nabídlo, že dobrovolně poskytne azyl dvěma stovkám syrských migrantů. Tento počet byl výrazně nižší, než podle dřívějších návrhů Evropské komise na rozmístění migrantů mělo Slovensku připadnout.

Polsko otočilo

S ostatními členy takzvané visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) nakonec proti návrhu na rozdělení uprchlíků nehlasovalo Polsko. Pro Varšavu byla důležitější solidarita s migranty a s Evropou. Řekla to ministryně vnitra Teresa Piotrkowská.

Polsko přitom v minulých dnech sdílelo názor ostatních visegrádských zemí, že povinné kvóty nejsou řešením nynější migrační krize. Český ministr vnitra Milan Chovanec podotkl, že polskému postupu nerozumí. „Dohoda premiérů byla jednoznačná, že budeme postupovat společně,“ uvedl.

Podle Chovance prezentovalo Česko svůj doplňující text, ve kterém vysvětluje, proč hlasovalo proti a jaké problémy v kvótovém systému vidí. „Neřešíme otázky, které by problém řešit mohly - návratovou politiku, ochranu hranice, pomoc v zemích, odkud migranti přicházejí,“ řekl Chovanec. Kvóty podle jeho názoru mohou být navíc pobídkou pro další lidi, aby se vydali na cestu do Evropy.

Praha požádala Evropskou komisi o odpovědi na deset otázek, jednou z nich je právní forma nynějšího rozhodnutí. Pokud půjde o legislativní opatření, je podle ministra možné zvážit i žalobu. „Musí nám Evropská komise odpovědět, zatím odpověď nemáme,“ řekl.

Slovenský ministr Robert Kaliňák poznamenal, že ministři dnes neposlouchali racionální argumenty. „Jsem z tohoto bezprecedentního rozhodnutí velmi překvapený,“ uvedl.

Členské země EU se dosud v klíčových otázkách vyhýbaly rozhodování hlasováním a hledaly všeobecnou shodu. „Nedáme si vnutit žádné pevné kvóty na základě tohoto rozhodnutí,“ dodal slovenský ministr.

Původní návrh Evropské komise počítal s přerozdělením 120 tisíc Syřanů, Iráčanů a Eritrejců ze tří migrací nejvíce postižených zemí EU, tedy z Řecka, Itálie a Maďarska. Budapešť ale oznámila, že s migranty nyní nemá problém.

Podle diplomatických zdrojů proto lucemburské předsednictví EU přišlo s kompromisní variantou předpokládající rozdělení 66 tisíc uprchlíků, kteří se nacházejí v Řecku a v Itálii. Pro Česko by to znamenalo převzetí 1215 osob z Řecka a 376 z Itálie, celkem tedy 1591 uprchlíků. Dalších 54 tisíc míst rezervovaných původně v rámci přerozdělování v EU pro osoby z Maďarska by mělo být jakousi rezervou pro další rok.

Sledujte online: