Špatné rozhodnutí, shodli se Zeman a Sobotka v názoru na kvóty

Prezident Miloš Zeman a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD)

Prezident Miloš Zeman a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) Zdroj: ctk

Povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků nejsou řešením migrační krize a nebudou fungovat, reagoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na výsledek jednání ministrů vnitra zemí EU, kteří mechanismus kvót přijali většinou hlasů. Podle Sobotky je to špatné rozhodnutí a Česká republika udělala vše proti tomu, aby mu zabránila. O dalším postupu české vlády se poradí s koaličními partnery na středečním jednání vlády. Prezident Miloš Zeman doufá, že Evropská rada rozhodnutí ministrů revokuje.

„Kvóty nebudou fungovat a nijak nás neposouvají při řešení skutečných příčin migrační krize,“ uvedl v tiskovém prohlášení Sobotka. „Je to jen šidítko pro veřejnost v zemích, které jsou cílem současného migračního proudu,“ dodal.

Totéž prohlásil Sobotka před odletem ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) na jednání do Bruselu. Zdůraznil že proti kvótám bude vystupovat jako Chovanec, tak on sám na středečním summitu předsedů vlád EU. Výsledky dnešní schůzky ministrů vnitra a českou reakci na ně projedná před svým odletem s koaličními partnery ANO a KDU-ČSL. „Zítra (Ve středu) se sejde vláda a poradíme se v koalici o dalším postupu,“ uvedl.

Přerozdělování uprchlíků podle kvót odmítly kromě Česka také Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, zatímco Finsko se zdrželo. Chovanec poté rozhodnutí členských zemí před novináři označil za prohru zdravého rozumu.

Prezident Zeman věří, že Evropská rada rozhodnutí o kvótách změní

Miloš Zeman doufá, že Evropská rada revokuje dnešní rozhodnutí ministrů vnitra, kteří schválili kvóty pro rozdělení migrantů, naděje je ale podle něj malá. Rozhodnutí většiny ministrů vnitra označil za chybu.

„Já už jsem říkal, že premiéři jsou více než ministři vnitra. Domnívám se, že je ještě alespoň slabá naděje, že Evropská rada, která se skládá právě z premiérů, toto rozhodnutí revokuje. Je to ale slabá naděje, protože ta většina pro kvóty byla silná. Teprve budoucnost ukáže, jaká to byla chyba,“ řekl Zeman.

Česká opozice ostře reaguje na schválení kvót pro migranty

Podle předsedy ODS Petra Fialy by nyní vláda měla usilovat o zneplatnění rozhodnutí. Europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil považuje přijetí kvót za porážku Evropy. Hnutí Úsvit-Národní Koalice požaduje referendum o vystoupení z EU.

„Žádám vládu, aby využila všech možných legislativních a politických prostředků k zneplatnění tohoto rozhodnutí,“ uvedl Fiala. Rozhodnutí ministrů vnitra EU je podle něj v rozporu s pravidly, na základě kterých ČR do EU vstupovala. Dodal, že EU použila k prosazení kvót vydírání a silové řešení, což je nepřijatelné. „Evropská unie tímto krokem popírá také zásady platné ochrany občanských a lidských práv a ještě více zvyšuje nedůvěru, kterou v ní naši občané mají,“ míní předseda ODS.

Podle místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS) prosazení kvót ukázalo, že EU ztratila demokratický charakter a „stala se nástrojem moci silných proti menším“. „Pevně věřím, že česká vláda dostojí svým slibům a obrátí se na Evropský soudní dvůr, a že ten bude rozhodovat nikoliv politicky, ale podle evropského práva,“ prohlásil. EU podle něj dnešním krokem popřela sama sebe a nakročila do propasti.

Europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil poukázal na negativní důsledky dnešního rozhodnutí ministrů. „Přinese pouze nárůst protievropských nálad ve střední a východní Evropě, nikoli řešení uprchlické krize,“ uvedl pro média. Schválení kvót je podle něj „porážkou Evropské unie“. Dodal, že uprchlíci nebudou respektovat umístění do jiných zemí, než do kterých sami chtějí.

Hnutí Úsvit - Národní Koalice chce na kvóty zareagovat referendem o vystoupení z EU. Dnešní rozhodnutí ministrů vnitra označilo za „německý diktát“ a přirovnalo jej k mnichovské dohodě.

„Naším cílem při vypsání referenda je podpora tlaku Velké Británie na zahájení zásadní reformy Evropské unie. Ve světle dnešního hlasování i náš dlouhodobý požadavek na zahájení ochrany státních hranic České republiky nabývá po hlasování v Bruselu ještě většího významu,“ uvedl válečný veterán a předseda Úsvitu - Národní Koalice Miroslav Lidinský.

Vývoj jednání o kvótách pro rozdělení uprchlíků
Výběr hlavních událostí kolem jednání o kvótách pro rozdělení uprchlíků mezi zeměmi EU:
1. prosince 2014 - Premiér Bohuslav Sobotka a ministr vnitra Milan Chovanec oznámili, že se postaví proti kvótám pro přijetí uprchlíků, o jejichž možném zavedení v EU se v té době začalo hovořit.
29. dubna 2015 - Europarlament podpořil kvóty pro přijímání uprchlíků; prezident Miloš Zeman to komentoval slovy, že „realizace systému kvót je plně v pravomoci národních parlamentů a vlád.“ Později dodal, že uprchlíkům je třeba pomáhat především na území jejich států a ne je vozit jinam.
13. května 2015 - ČR chce pomáhat uprchlíkům na základě suverénního rozhodnutí vlády, nikoliv na základě mechanismů definovaných Evropskou unií, uvedl Sobotka.
Bývalý prezident Václav Klaus označil záměr přerozdělovat uprchlíky uvnitř EU za „tragický omyl Evropy.“ Za jedinou smysluplnou reakci na imigrační vlnu pokládá dohodu evropských států na posílání uprchlíků zpět do zemí, odkud přišli.
14. května 2015 - „Silný odpor“ k plánu EK na přerozdělování uprchlíků vyjádřila maďarská vláda. Stanovení kvót kritizovaly i pobaltské státy, Británie, Polsko, Slovensko a ČR.
16. května 2015 - Rovněž Francie je podle premiéra Manuela Vallse proti kvótám; uprchlíci by podle něj měli být rozdělováni mezi jednotlivé členské země spravedlivěji, ale ne kvótami.
27. května 2015 - EK navrhla, aby země EU v příštích dvou letech převzaly od Itálie a Řecka 40 tisíc Syřanů a Eritrejců.
Ministra financí Andrej Babiš řekl, že EU by neměla určovat Česku, kolik migrantů přijmout a odkud. Každý stát má mít podle něj vlastní imigrační politiku.
13. června 2015 - Rakousko podle ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové přestalo vyřizovat žádosti o azyl a vyzvalo evropské partnery ke stanovení kvót.
16. června 2015 - Vicepremiér a předseda lidovců Pavel Bělobrádek řekl, že by ČR mohla přijímat přes tisíc uprchlíků ročně. Musí si je ale sama vybrat a musejí se chtít integrovat.
26. června 2015 - Summit EU v Bruselu rozhodl, že 40 tisíc migrantů umístěných v Řecku a Itálii nebude unie rozdělovat na základě kvót, ale na bázi dobrovolnosti. Česká vláda později schválila, že do konce roku 2017 přijme 1500 lidí.
25. srpna 2015 - Rakouský kancléř Werner Faymann kritizoval ČR, Polsko a pobaltské země za odmítání kvót. Podobně o týden později reagoval i německý vicekancléř Sigmar Gabriel.
4. září 2015 - Země visegrádské skupiny (V4) odmítly chystaný návrh EK na přerozdělení dalších 120 tisíc uprchlíků.
9. září 2015 - K dřívějšímu požadavku na redistribuci 40 tisíc lidí přidal předseda EK Jean-Claude Juncker v Evropském parlamentu dalších 120 tisíc běženců. Evropští poslanci nový návrh většinou uvítali; proti byli příslušníci krajní pravice, ale napříč politickým spektrem většinou i čeští europoslanci.
13. září 2015 - Český premiér Sobotka oznámil, že nadále nepovažuje za možné ustoupit požadavku EK na zavedení kvót.
14. září 2015 - Jednání ministrů vnitra EU formálně potvrdilo přerozdělování prvních žadatelů o azyl z Itálie a Řecka mezi ostatní státy EU. ČR se dobrovolně zavázala k přijetí 1100 osob během dvou let.
15. září 2015 - Německo navrhlo ústy ministra vnitra Thomase de Maiziéra omezit zemím odmítajícím běžence přístup k fondům EU. Ministr vnitra Chovanec reagoval slovy, že nekonzistentní politika Německa je největším problémem řešení migrační krize.
17. září 2015 - Evropský parlament v hlasování podpořil návrh Evropské komise na přerozdělení 120 tisíc žadatelů o azyl z Řecka, Itálie a Maďarska.
21. září 2015 - České ministerstvo vnitra zveřejnilo výsledky analýzy, podle které systém povinných kvót pro přerozdělování uprchlíků už jednou selhal na Maltě před šesti lety. EU by měla spíše uprchlíkům poskytovat dočasnou ochranu.
22. září - Ministři vnitra EU schválili kvóty pro rozdělení uprchlíků mezi unijními zeměmi. Proti byly Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, zatímco Finsko se zdrželo.