Ministři zahraničí osmadvacítky se tak budou tento měsíc ukrajinskou krizí zabývat už podruhé. Nyní ovšem v situaci silné eskalace, kdy proruští separatisté odmítli uznávat příměří a oznámili obnovení bojových operací. Kyjev obviňuje z přímého zapojení do bojů Rusko, Moskva to stále odmítá.
Lotyšsko žádalo svolání ministrů už na pondělí, tento termín ostatně dnes oznámil na mimořádném jednání ukrajinské bezpečnostní rady prezident Petro Porošenko.
Podle internetových stránek ruského ministerstva zahraničí dnes Mogheriniová o vývoji hovořila telefonicky s ministrem Sergejem Lavrovem. Ten v něm „potvrdil ruské hodnocení situace“, podle kterého jsou nynější události výsledkem politiky Kyjeva.
Po schůzce z 19. ledna, na které se hovořilo o „strategické otázce“ budoucích vztahů s Ruskem, dávali ministři najevo, že není čas na změnu podoby protiruských sankcí.
Po vývoji z posledních dnů už ale některé země EU žádají rychlé přitvrzení postoje. Například litevský ministr Linas Linkievičius je přesvědčen, že útoky, které si vyžádaly oběti mezi civilisty, by měly být označeny za teroristické činy. Ministr se také vyslovil pro rozšíření sankcí.
Stálý předseda Evropské rady Donald Tusk na Twitteru poznamenal, že nastal čas přikročit k politice založené na chladných faktech a bez iluzí. „Opět se ukazuje, že snaha o uklidnění jen pobízí agresora k větším násilným činům,“ napsal Tusk.
Once again, appeasement encourages the aggressor to greater acts of violence. Time to step up our policy based on cold facts, not illusions
— Donald Tusk (@eucopresident) January 24, 2015Ostřelování Mariupolu, který je pod kontrolou ukrajinské armády, si v sobotu vyžádalo nejméně tři desítky mrtvých civilistů a téměř stovku zraněných. Proruští separatisté odpovědnost za útok odmítli, ale pochybnosti vyvolal jejich vůdce Alexandr Zacharčenko, který nejprve oznámil zahájení ofenzivy a později to zase popřel.
Útok odsoudila kromě EU rovněž Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě či Severoatlantická aliance. Později se k silné kritice přidal i generální tajemník OSN Pan Ki-mun, jenž ve svém prohlášení rovněž odsoudil postup povstalců, kteří ohlásili plán dobytí hranice Doněcké oblasti vzdálené zhruba sto kilometrů od nynější frontové linie. Rusko poté v Radě bezpečnosti OSN zablokovalo návrh, který zintenzivnění bojů odsuzoval.
