Mladí Španělé berou kvůli krizi útokem kurzy němčiny
„Poptávka je tak vysoká, že kolegové v institutech v (krizí) postižených zemích rotují,“ uvedla mluvčí vzdělávací instituce, která kvůli velkému zájmu musela ve Španělsku, Itálii a Portugalsku otevřít dodatečné kurzy.
Ve Španělsku po nich od roku 2010 stoupla poptávka o 80 procent, a to už tehdy si prý tamní lektoři němčiny nemohli stěžovat na nezájem ze strany Španělů. „Jednoznačně to souvisí s krizí v eurozóně. Když se ptáme našich klientů, tak zjišťujeme, že tento nárůst připadá na mladé vzdělané lidi, kteří se poohlížejí po německém pracovním trhu,“ vysvětlil regionální vedoucí Goethe-Institutů v jihozápadní Evropě Berthold Franke.
V Itálii stoupl počet účastníků kurzů v letošním roce o 18 procent, v Řecku zaznamenal institut v roce 2011 nárůst o deset procent a v Portugalsku o 20 procent.
Podobný obrázek se ale naskýtá i v samotném Německu, kam za studiem jazyka přijíždějí především na západ země opět zejména Španělé. Nechybí ani Řekové, Portugalci a Italové.
„Registrujeme zvýšenou poptávku po kurzech němčiny, hlavně od lidí ze Španělska a Itálie,“ řekl německému vydání listu The Wall Street Journal mluvčí Svazu německých soukromých škol. Největší zájem je podle něj o profesně zaměřené jazykové kurzy, které vyhledávají převážně právě Španělé.
„Přichází mnoho mladých a vzdělaných Španělů, kteří doma stěží seženou práci,“ potvrdila tento trend i Christina Bruhnová ze Svazu večerních univerzit v severoněmeckém Šlesvicku-Holštýnsku. Zástupkyně svazu v Kolíně nad Rýnem ho nazvala dokonce boomem jazykových kurzů němčiny.
Němečtí politici kritizují plán záchrany eurozóny
Zájem Jihoevropanů o práci v Německu dokládají také statistiky, podle nichž v zemi dělá přes 450.000 Španělů, Řeků, Italů a Portugalců. Jejich počet tak meziročně vzrostl o 6,5 procenta. Další tisíce jejich krajanů se pak snaží v Německu zaměstnání najít.
Doma jsou totiž jejich šance na kariéru velmi malé. Například ve Španělsku je bez práce 52 procent mladých a v Řecku nemá zaměstnání téměř 55 procent lidí mladších 25 let. V Helénské republice, kterou současná dluhová krize v eurozóně postihla nejtíživěji, přesáhla celková nezaměstnanost už 23 procent.
