S nižším přihozením stoupne úvěrová kapacita MMF na 782 miliard dolarů, tedy na dvojnásobek, napsal s odvoláním na nejmenované zdroje deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Rozhodnutí o tom, kolika penězi bude fond disponovat, má padnout v pátek, kdy se ve Washingtonu sejdou představitelé skupiny G20 k poradě s manažery MMF.
V evropských kruzích panuje názor, že suma 400 miliard dolarů je přiměřená. Tvrdí se to v souvislosti s březnovou dohodu na zvýšení kombinovaného objemu současného a příštího záchranného štítu eurozóny na 800 miliard eur. „Zlepšení situace na finančních trzích není zajištěno natrvalo,“ připustila nicméně Lagardeová. „Čím více, tím lépe,“ odpověděla pak na přímý dotaz, s jakými penězi fond vlastně počítá.
MMF získá dodatečné zdroje, stejně jako v roce 2009, prostřednictvím dvoustranných úvěrů od zemí, jež do fondu přispívají. Eurostáty přislíbily 150 miliard eur (200 miliard dolarů) a dalších 30 až 35 miliard přijde od ostatních členů EU včetně Česka.
Východ žádá vliv na světový fond
Japonsko poskytne MMF šedesát miliard dolarů, týž obnos přijde z Číny. Taková jsou očekávání od velkých ekonomik z Východu. Asiaté, stejně jako Brazílie a Rusko, chtějí však za svou vstřícnost větší vliv v MMF. Případné půjčky jim dveře k tomuto cíli částečně otvírají, podstatná bude změna kvót na úkor Evropy. Hotovo má být do roku 2013. „Evropa už svůj díl práce odvedla,“ apeloval na jasné vyjádření prahových zemí člen vedení MMF Jörg Asmussen. Spojené státy jako největší akcionář fondu však přihodit peníze odmítají.
