„Jsme samozřejmě velmi znepokojeni tím, zda maďarská legislativa schválená maďarskými orgány je v souladu s evropskými požadavky,“ uvedla Lagardeová. „Zkoumáme to, vím, že Evropská komise to zkoumá, a rozhodně doufám, že nejvyšší činitelé Maďarska budou mít také velký zájem o to, mít svoji legislativu v souladu s evropskými směrnicemi, zvláště pokud se týká nezávislosti jejich centrální banky,“ dodala.
Maďarská vláda se kvůli vysokému zadlužení a hrozbě recese rozhodla vyjednat si s MMF a EU záložní úvěr. Ten by měl zabránit poklesu domácího forintu a ceny státních obligací a pomoci posílit důvěru investorů.
Předchozí přípravná jednání mezi maďarskou vládou a mezinárodními věřiteli o poskytnutí záložního úvěru pro Maďarsko byla v polovině minulého měsíce nečekaně přerušena. Důvodem byly neshody kvůli zákonu o centrální bance. Investoři se obávají, že vláda nebude ochotná zrušit některá opatření kritizovaná EU a ratingovými agenturami, včetně zákona o centrální bance.
Na dotaz, zda je MMF ochoten přijmou kompromisní řešení nebo zda je problém nezávislosti centrální banky tak zásadní, Lagardeová uvedla: „Nejsme samolibí, neděláme kompromisy, ale ani nikdy neopouštíme stůl.“
Nový zákon o centrální bance rozšiřuje současný sedmičlenný měnový výbor banky o dva členy jmenované parlamentem. Vytváří rovněž místo třetího viceprezidenta jmenovaného premiérem a umožňuje fúzi centrální banky s finančním regulátorem, což by fakticky degradovalo funkci prezidenta banky.
Ratingová agentura Fitch Ratings v pátek jako poslední ze tří hlavních světových ratingových agentur snížila hodnocení dlouhodobých devizových závazků Maďarska do spekulativního pásma, na na známku BB plus. Fitch svůj krok zdůvodnila dalším zhoršením finanční pozice země, zčásti v důsledku „neortodoxní“ vládní politiky, která podkopává důvěru investorů a ohrožuje sjednání dohody o finanční pomoci s EU a MMF.
