Moldavsko se opakovaně ohrazuje proti přítomnosti a aktivitě ruských jednotek v Podněstří. Působí tam od rozpadu SSSR a konfliktu, který vedl k faktickému osamostatnění území. Síly Moskvy tam jen v posledních týdnech uskutečnily několik cvičení. „Toto vojensko-politické chování podkopává respekt vůči Ruské federaci, která tvrdí, že hraje konstruktivní a neutrální roli jako prostředník při řešení podněsterského konfliktu,“ uvedlo v pondělí moldavské ministerstvo zahraničí. V létě Kišiněv dokonce žádal NATO o pomoc s vypuzením ruských vojáků a umístění mezinárodních jednotek do výbušné lokality. Krátce předtím také vyzval Moskvu, aby přestala do své armády verbovat občany regionu.
Starosti Kišiněvu teď přidělává i dekret „prezidenta“ Ševčuka, jenž se odvolává na referendum z roku 2006. V něm vyslovilo 98 procent hlasujících souhlas se začleněním Podněstří do Ruska. Moldavsko už vyzvalo mezinárodní partnery, aby proti nařízení, z jeho pohledu nelegálnímu, zasáhli a zabránili tak eskalaci napětí v této části Evropy. Komentátoři se mezitím dohadují, co tímto krokem Ševčuk sleduje a zda ho provedl po dohodě s Kremlem.
Převládá názor, že se regionální politik snaží zvýšit svoje šance před prosincovými volbami a přimět Moskvu k větší podpoře. „Vše nasvědčuje tomu, že podpis dekretu je iniciativou Tiraspolu,“ uvedl pro ukrajinskou agenturu Unian expert na mezinárodní vztahy Anatolij Baronin. Podle jiných je výnos vzkazem Moldavsku, které čekají prezidentské volby už na konci října.
Odborníci jsou k varováním, že Podněstří může být dalším Krymem, zdrženliví. Podle nich je připojení regionu k Rusku těžko proveditelné hlavně kvůli neexistenci společné hranice. Ševčukova iniciativa má v tuto chvíli znamenat „jenom“ slaďování místní legislativy s ruskou. I tak se ale objevují pochybnosti, zda bude ekonomicky strádající oblast ochotná převzít veškeré normy svého podporovatele, což by zřejmě znamenalo bolestivé reformy.
| Kořeny konfliktu |
|---|
| Podněstří vzniklo v letech 1920/1924 v sovětském Rusku, na území obývaném většinou Moldavany. Do roku 1940 náleželo toto území k Ukrajinské sovětské socialistické republice a po připojení rumunské Besarábie k SSSR vznikla i s Podněstřím Moldavská SSR. Během sovětské éry se tu usídlilo asi 300 tisíc etnických Rusů. Kolem dvaceti tisíc Moldavanů bylo posláno do pracovních táborů, hlavně na Sibiř. Počátkem devadesátých let, během eroze Sovětského svazu, začaly první konflikty mezi vládními úřady v Kišiněvě a politiky v Podněstří. Moldavany to táhlo k Rumunsku, Podněstří vzhlíželo k Rusům. V srpnu 1991 vyhlásilo Moldavsko nezávislost na Sovětském svazu, v prosinci téhož roku pak Podněstří na základě referenda vyhlásilo nezávislost na Moldavsku. To je od té doby obklopeno hned několika střeženými zónami, v nichž vládnou moldavští celníci nebo ruská armáda. Oficiálním státním jazykem Moldavské republiky je latinkou psaná moldavština, v Podněstří si „uzákonili“ hned tři: moldavštinu, ale psanou cyrilicí, ruštinu a ukrajinštinu. /hý/ |
