Moody's snížila slovinský rating, země prý musí požádat o pomoc | E15.cz

Moody's snížila slovinský rating, země prý musí požádat o pomoc

Nejvyšší hora Slovinska Triglav, jeden ze symbolů země
Nejvyšší hora Slovinska Triglav, jeden ze symbolů země
• 
ZDROJ: wikimedia.org

bru

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Tlak na Slovinsko stoupá. Kvůli zadluženým bankám a chybějícímu hospodářskému růstu snížila ratingová agentura Moody's své hodnocení země o tři stupně na Baa2, navíc s negativním výhledem. Podle místních ekonomů nemá země jinou možnost než požádat o zahraniční pomoc.

Slovinsko se tak nyní nachází jen dva stupni nad hodnotou Ba1, na níž bývá dotčený subjekt označován jako „brak“. Analytici na této úrovni, která je počátek spekulativního pásma, obvykle přestávají doporučovat aktiva země jako vhodnou investici.

Jako hlavní důvod svého rozhodnutí Moody's uvedla toxická aktiva místních bank v hodnotě několika miliard eur. Banky jsou také díky nedostatku vlastní hotovosti stále více závislé na Evropské centrální bance. Agentuře vadí také rostoucí úroky slovinských dluhopisů.

Čtěte také:

Česká ekonomika má po Portugalsku přeskočit i Řecko

MMF: Eurozóna je největší obavou světové ekonomiky

Je tak vysoce pravděpodobné, že Nova Ljubljanska banka (NLB), Nova Kreditna banka Maribor a Abanka Vipa, tři největší finanční ústavy v zemi, požádají o státní pomoc ve výši dvou až osmi procent hrubého domácího produktu, dodala Moody's. Podle dřívějších odhadů vlády bude státem vlastněná NLB kvůli ztrátám z nesplácených úvěrů potřebovat 500 milionů eur. Zbylé dvě banky, v nichž má stát také alespoň částečný podíl, pak pro pokrytí svých ztrát dohromady požadují 150 milionů eur.

Špatnou finanční situaci země podporuje také slabý hospodářský růst, který je blízko nule. Navzdory přísným úsporným opatřením se tak letos vládě zřejmě nepodaří snížit schodek rozpočtu více než na 3,5 procenta hrubého domácího produktu.

Slovinský premiér Janež Jansa Autor: profimedia.cz
Slovinský premiér Janež Jansa

O tom, že Lublaň by se mohla stát šestým žadatelem o pomoc eurozóny, . Premiér Janez Janša tehdy připustil, že jeho země riskuje „řecký scénář“. Zároveň ale on i jeho ministr financí Janez Šušteršič ujišťovali, že vláda chce situaci zvládnout vlastními silami.

Zahraniční pomoc je prý nezbytná

S tím už ale nyní místní experti nepočítají. Ekonom Jože P. Damijan německému serveru Spiegel řekl, že Slovinsko má nyní jen dvě možnosti volby. Buď pod evropský záchranný deštník schová celá země, nebo po vzoru Španělska nejprve požádá o pomoc jen pro své banky.

Damijan odhaduje, že hodnota nesplácených úvěrů u slovinských bank dosahuje šesti až osmi miliard eur. Pokud by vláda musela tyto dluhy zaplatit, schodek státního rozpočtu by rázem vyskočil na 20 až 28 procent HDP, vypočítává ekonom. Úroky státních dluhopisů by se kvůli tomu vyšplhaly na 12 procent. „ To jsou úroky, které nedokáže žádný stát střednědobě, neřkuli dlouhodobě platit,“ dodal Damijan.

Pokud Slovinsko o pomoc nakonec požádá, situaci eurozóny to zřejmě nijak zásadně nezhorší. Země se dvěma miliony obyvatel je totiž jedním z nejmenších členů měnové unie.

Autor: bru

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video