Moskevský aerosalon zklamal, zbrojaři odcházejí skoro s prázdnou
Na aerosalon MAKS, který probíhal minulý týden, se letos sjela především vojenská elita Blízkého východu. Nechyběli králové Saúdské Arábie a Jordánska, zástupci Sýrie a Íránu či egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí. Analytici tak očekávali oznámení hned několika velkých vojenských kontraktů.
To se ale nestalo. „Řekl bych, že přehlídka byla docela zklamáním,“ řekl serveru Defense News ruský expert na obchod se zbraněmi Jurij Barmin. „Byla to vlastně - jen přehlídka. Zatímco v roce 2013 Rusko na MAKS podepsalo smlouvy v hodnotě 18 miliard dolarů, letošní čísla budou pravděpodobně mnohem nižší,“ dodal.
Šetří i Moskva
Přestože se Rusko v reakci na sankce Západu, zavedení po loňské anexi Krymu, zaměřilo na zájemce odjinud, podpis největšího kontraktu se očekával od domácí zákazníka – ruské armády. Na počátku srpna místní média uvedla, že United Aircraft Corporatin, která vlastní výrobce letadel MiG a Suchoj, podepíše na MAKS kontrakt ministerstva obrany na 48 stíhaček Su-35.
Prezident UAC Jurij Sljusar namísto toho pouze oznámil, že podpis dohody se očekává do konce roku. Uzavření smlouvy podle analytiků zabránila neschopnost obou stran dohodnout se na ceně. „Každá strana má své vlastní zájmy a pravděpodobně nebyly připraveny učinit rychlé ústupky, takže jednání pokračují,“ řekl Ruslan Puchov, člen veřejného poradního výboru ministerstva obrany.
I podpis dohody s ministerstvem obrany o dodávce stíhaček MiG-35 se očekává až příští rok, uvedl MiG. Letoun se přitom potýká s vývojem plným dokladů a závazně svůj zájem nevyslovili ani žádní zahraniční kupci.
Ruské zbrojní výdaje v poměru k HDP
Nepotvrdily se rovněž spekulace, že Rusko a Írán uzavřou dlouho očekávanou dohodu o kontroverzní dodávce čtyřech protiletadlových systémů S-300. Namísto toho obě strany podepsaly memorandum o porozumění, že k dohodě dojde, aniž by to časově upřesnily.
Dostatek zakázek pro ruské zbrojní podniky nezajistili ani další z tradičních partnerů, jako jsou Čína, Indie či latinskoamerické země. Výjimkou tak zůstává stvrzení smlouvy na dodání několika tréninkových letounů Jak-130 a systému vzdušné obrany Tor-M2K do Běloruska.
Poptávku omezil pád rublu
Situaci nezachránila ani poptávka po civilní letecké technice. Zatímco z poslední přehlídky MAKS v roce 2013 si výrobci dopravních letadel odnášeli kontrakty za 21 miliard dolarů, letos byla jedinou větší zakázkou ruská státní objednávka na 32 Suchojů Superjet za 1,1 miliardy dolarů.
Naprázdno vyšli i zahraniční výrobci. Ruské aerolinky neoznámily žádný nákup západní techniky. Analytici to vysvětlují tím, že kolaps rublu místním dopravcům letouny od Airbusu či Boeingu značně prodražil.