Evropská unie se chystá přijmout sektorové sankce s dopady na celá odvětví ruské ekonomiky, aby přiměla Rusko k ukončení podpory proruských separatistů na východě Ukrajiny.
„Nechystáme se konat podle zásady 'oko za oko, zub za zub', chceme k situaci přistupovat střízlivě. Samozřejmě, že na to nemůžeme nebrat zřetel. Ale propadat hysterii a na ránu odpovídat ranou, to není důstojné velké země. Z toho budeme vycházet,“ řekl Lavrov na tiskové konferenci a dodal, že na sankcích, vynucovaných geopolitikou, nikdo nevydělá.
Vyšetřování pádu malajsijského boeingu na východní Ukrajině s 298 oběťmi na životech by se podle Lavrova mělo odvíjet pod záštitou OSN a mandát mezinárodních vyšetřovatelů by měla vymezit Rada bezpečnosti OSN jako garant nezávislého a otevřeného vyšetřování havárie letadla. Současně vyjádřil znepokojení nad tím, že se prý tomu západní státy snaží zabránit a dohodnout se bilaterálně s Ukrajinou. „Doufám, že se nikdo nebude snažit zamést stopy,“ prohlásil.
Vyšetřování v rukou Nizozemců
Mezinárodní vyšetřování katastrofy nyní koordinují nizozemské úřady. Z království totiž pocházely téměř dvě stovky obětí. Na místo neštěstí v oblasti ovládané proruskými separatisty se však stále nemohou dostat, podle Lavrova kvůli útoku ukrajinských tanků.
U západních partnerů zatím Lavrov vidí jen snahu „potrestat Rusko“ sankcemi. „Naši západní partneři nám nedokážou vysvětlit, co od nás očekávají. Prostě tvrdit, že Rusko musí změnit svou politiku, nestačí,“ řekl. „Jestli máte konkrétní důkazy, předložte je,“ apeloval na adresu západních podezření ohledně údajných dodávek ruských zbraní povstalcům na východě Ukrajiny či údajného ruského podílu na sestřelení malajsijského boeingu. „Nechápeme, proč Američané, kteří tvrdí, že mají nevyvratitelné důkazy, je nepředloží,“ poznamenal.
Západ dělá potíže
Na adresu satelitních snímků, dokazujících podle Američanů ruské ostřelování ukrajinských pozic, poznamenal, že by chtěl vědět, proč trvalo deset dnů, než USA snímky zveřejnily.
Připomněl, že Rusko už před dvěma týdny pozvalo pozorovatele Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na rusko-ukrajinské hraniční přechody, obsazené povstalci. Ale Západ se této misi snažil zabránit, „dva týdny byly ztraceny kvůli politickým hrám“, než se konečně podařilo misi prosadit a pozorovatelé by měli na přechody Doněck a Gukovo přijet v příštích dnech. „Doufáme, že to pomůže rozptýlit podezření, že se tyto přechody používají k přepravě zbraní,“ řekl. Potvrdil, že pozorovatelé budou moci používat i technických prostředků, včetně bezpilotních letounů.
Neochota Kyjeva jednat
„Máme zájem, aby svět věděl o tom, co se odehrává na naší straně hranic, stejně tak jako to, co se děje na jihovýchodní Ukrajině a jakými prostředky tam realizují 'mírový plán' prezidenta Petra Porošenka,“ řekl.
Za hlavní příčinu ukrajinské krize Lavrov označil neochotu Kyjeva jednat s povstaleckým jihovýchodem země. Kyjevu také vyčetl, že neplní předchozí dohody o mírovém urovnání a místo toho za podpory Západu vsadil na vojenské řešení.
