„Lidé, kteří nyní platí nejvyšší cenu, jsou ti, kteří nehráli žádnou roli v rozhodnutích vedoucích ke krizi,“ uvádí se v prohlášení. Nejpostiženější země jsou pak prý ty s největšími mezerami v systémech sociální ochrany.
Organizace zkoumala situaci v zemích, které byly v posledních letech zvlášť postiženy krizí a dostaly mezinárodní finanční pomoc: na Kypru, v Řecku, Irsku, Itálii, Portugalsku, Rumunsku a ve Španělsku. Zabývala se problematikou dětí, chudých pracujících, nezaměstnaných, imigrantů a postižených.
Zvlášť špatná je prý situace v Řecku, které se v těchto dnech snaží dohodnout podmínky poskytnutí finanční pomoci na dalšího půl roku. Řecká pobočka Caritas v zemi provozuje jídelnu a pořádá sbírky oblečení. Zájem o obojí se prý v posledních letech zvýšil, a to jak ze strany Řeků, tak ze strany imigrantů. Zvlášť prudce narostla poptávka po jídle. „Mnoho lidí až dosud úspěšně existovalo na volné noze, ale teď nemají prostředky na uspokojení základních životních potřeb,“ uvádí se v prohlášení.
Situaci zhoršuje i cena elektřiny a dopravy
Během minulého roku prý řecká pobočka Caritas poukazovala na snižování příjmů a kupní síly skupin s nízkými příjmy. Problémy jim činí především vyšší cena elektřiny a dopravy.
Nová vláda vedená Alexisem Tsiprasem v této souvislosti mluvila o „humanitární krizi“ zaviněné úspornými opatřeními plynoucími z dohody o finanční pomoci, připomíná zpráva. Vláda se již zavázala, že promine polovinu nezaplacených daní těm, kteří nemohou splácet, a zaměří se na daňové úniky bohatých. Lidé dluží státu 76 miliard eur (asi dva biliony korun) na daních a sociálních příspěvcích.
Z vyhodnocení situace ve zmíněných evropských zemích podle Caritas Europa vyplývá, že politika upřednostňování úsporných opatření v Evropě nefunguje a politici by měli přijít s její alternativou.
