Zástupce předsednického Lucemburska Pierre Gramegna na večerní tiskové konferenci poznamenal, že je potřeba prověřit, zda současná situace nebude mít dopady, které by svým rozsahem mohly ospravedlnit případná porušení evropských rozpočtových pravidel.
Pro státy eurozóny by tak nutnost vyrovnat se s příchodem tisíců lidí mohla znamenat možnost porušit evropská pravidla týkající se zadlužení a výše deficitu, a to bez postihu ze strany Evropské komise.
Švédská ministryně financí Magdalena Anderssonová ale například už při příchodu na dnešní schůzku zdůraznila také možné hospodářské přínosy nynější situace, když nejprve připomněla, že její země má nejvyšší počet žadatelů o azyl v přepočtu na obyvatele.
Andrej Babiš: Pro mne je celkem nepochopitelné, že naše firmy čekají sedm či devět měsíců na pracovní víza pro Ukrajince a do Evropy proudí tisíce uprchlíků bez pracovních víz a vůbec bez dokladů
„Krátkodobě to znamená pro rozpočet náklady. Ale až ti lidé začnou ve Švédsku žít, vydělávat a platit daně, tak také přispějí k našim veřejným financím a růstu,“ prohlásila.
Vzhledem ke stárnutí švédské populace je příchod rodin v produktivním věku podle ministryně potenciálem pro ekonomiku. „Nejen pro Švédsko, ale pro celou Evropu,“ uvedla.
Podle českého ministra Andreje Babiše má Česko jinou tradici a velký počet pracujících z Ukrajiny či z Vietnamu. „My bychom se měli spíše orientovat na slovanské země. Pro mne je celkem nepochopitelné, že naše firmy čekají sedm či devět měsíců na pracovní víza pro Ukrajince a do Evropy proudí tisíce uprchlíků bez pracovních víz a vůbec bez dokladů,“ poznamenal.
Spíše než finanční otázky by podle českého ministra financí měl být na evropské úrovni řešen celý nefunkční systém, který migraci v nynějších rozměrech umožňuje. I v Lucemburku Babiš před novináři odmítl návrh Evropské komise na rozdělení části žadatelů o azyl podle kvót.
Finsko nechce lepit na uprchlíky cenovky
Babiš uvedl, že v Česku je nyní přibližně 140 tisíc volných pracovních míst, pro pomocné dělníky z toho například 18 tisíc. „Pokud čeští občané nechtějí obsazovat tyto pozice, tak ano, proč ne, ale potom v tom musí být systém. Musí přijít na pracovní povolení, dostat kartu,“ uvedl ministr.
„Ekonomický dopad by neměl být posuzován jen z hlediska nákladů, není to ekonomicky pragmatické,“ poznamenal na tiskové konferenci komisař Moscovici.
Finský ministr Alexander Stubb míní, že nyní není možné říct, kolik bude Evropu migrační krize stát. „Nechci na uprchlíky lepit cenovky,“ poznamenal. Svou pomoc dnes migrací zasaženým zemím a regionům na jednání ministrů financí nabídla Evropská investiční banka.
