Na Krymu měl premiéru společný film Ruska a Ukrajiny, dlouho asi poslední | E15.cz

Na Krymu měl premiéru společný film Ruska a Ukrajiny, dlouho asi poslední

Záběr z filmu Bitva o Sevastopol
Záběr z filmu Bitva o Sevastopol
• 
ZDROJ: 20th Century Fox Russia

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Na plátna ruských a ukrajinských kin právě přichází zřejmě na dlouhou dobu poslední společný snímek filmařů obou znepřátelených zemí. Ačkoliv pojednává o společné historii, v obou zemích se jmenuje rozdílně: Bitva o Sevastopol, promítaná ve více než 2500 ruských kinech, se do dvou stovek ukrajinských biografů dostává pod názvem Nezlomná. Jako vůbec první mohli film vidět diváci v Sevastopolu na Krymu, který loni v březnu Rusko anektovalo.

„Jde o další kýčovitý vlastenecký trhák, který se pokouší zopakovat úspěch Stalingradu Fjodora Bondarčuka,“ napsal internetový list Gazeta.ru v narážce na předloňský hit ruských kin. Tehdy se také „Sevastopol“ začal točit.

Snímek vypráví příběh kyjevské studentky, dcery důstojníka sovětské tajné policie NKVD Ljudmily Pavličenkové, která se za války stala nejúspěšnější odstřelovačkou všech dob, a to se 309 potvrzenými zásahy. Stala se ale i přítelkyní manželky amerického prezidenta Eleanor Rooseveltové.

To díky agitačnímu turné po Spojených státech, kdy sovětská důstojnice vybízela Američany, aby se přestali schovávat za pecí a otevřeli proti nacistům druhou frontu v Evropě. Tehdy také Pavličenková jako vůbec první sovětská občanka vstoupila do Bílého domu.

Upoutávka na film

Režisér Sergej Mokrickij tvrdí, že nechtěl natočit jen další z dlouhé řady válečných filmů, ale „psychologický životopis ženy ve válce“. Podle recenzenta Gazety.ru to dopadlo poněkud jinak: žena i válka na plátně nechybějí, s životopisem to ale ve skutečnosti bylo poněkud jinak: Pavličenková měla za sebou už jedno manželství, když se dala na vojnu, zatímco ve filmu vyráží bojovat bezmála jako copatá školačka a lásku potká až na frontě.

Podobných přešlapů je sice více, ale nejde o dokument a koneckonců „vytváření mýtů je jednou z přirozených funkcí kinematografie“.

Horší je to prý s divákovou orientací v jednotlivých epizodách. Jejich chaotické střídání bez ohledu na chronologii je důsledkem toho, že film je ve skutečnosti sestřihem čtyřdílného televizního snímku, který se na obrazovkách objeví, jakmile se film přestane v kinech promítat.

Dojem kazí drobnosti

Ale i dojem z grandiózních válečných scén podle kritika nenapravitelně kazí „drobnosti“ - od dokreslených letadel přes hitlerovský knírek německého odstřelovače až po neměnný výraz hlavní hrdinky. Ty brání uvěřit v příběh o polozapomenuté válečné hrdince. Těžko se tak ubránit dojmu, že všechny snahy tvůrců Bitvy o Sevastopol napodobit úspěch a tržby Stalingradu vyjdou vniveč.

„Důvody jsou zřejmě dva: Fanoušky válečných filmů už naše nepříliš důvěryhodné vlastenecké trháky nezajímají. A kdo chce koukat na válku, tomu dneska stačí si prostě zapnout televizi,“ uzavřela Gazeta.ru.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video