Na mapě Afriky přibyl nový stát, Súdán se rozdělil

Republika jižní Súdán si svou nezávislost vydobyla v lednovém referendu, které bylo dohodnuto na základě mírové smlouvy mezi představiteli převážně černošského jihu a súdánskou vládou v roce 2005. V hlasování se pro odtržení od muslimského severu vyslovilo téměř 99 procent lidí.
„Dnes rozvineme vlajku Jižního Súdánu a přidáme se k národům světa,“ řekl Reuters Pagan Amum, generální tajemník vládnoucího Súdánského lidového hnutí za svobodu. Na oficiální oslavy přijel i dlouholetý nepřítel jihosúdánské samostatnosti, súdánský prezident Umar Bašír, který již v pátek nového souseda svého státu uznal.
Vyhlášení nezávislosti ale uvítali i příznivci Súdánské osvobozenecké armády, která bojuje od roku 2003 za samostatnost Dárfúru na západě Súdánu. Klid nepřináší ani to, že sever se s jihem stále nedohodl na přesné hranici.
Rozdělení země:
Oranžová - Severní Súdán
Zelená - Dárfúr
Fialová - Oblast ovládaná v červnu 2006 separatistickou Východní frontou, která s vládou na konci stejného roku podepsala dohodu o vzniku regionální vlády
Žlutá a růžová - oblasti, ve kterých se ještě letos má konat referendum o připojení k Jižnímu Súdánu
Modrá - Jižní Súdán
Nový stát je téměř osmkrát větší než Česká republika, podle odhadů má ale je osm milionů obyvatel. S jeho vznikem také Súdán ztratil tři čtvrtiny ropného bohatství a pozici největší země Afriky. Země zatím nemá udělený mezinárodní kód, který určuje i internetovou doménu. „Chtěli bychom, aby naše doména byla '.ss' jako 'South Sudan', ale lidé nám říkají, že 'SS' má v Evropě spojitost s nacisty,“ řekl jihosúdánský činitel Stephen Lugga. Přesto stát o tuto zkratku zažádal, pravděpodobně ji ale nedostane.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun uvedl, že Jižní Súdán do organizace brzo vstoupí. Rada bezpečnosti OSN včera schválila vznik mírové mise, která bude kontrolovat bezpečí v zemi. „Jížní Súdán začal svůj život jako stát čelící obrovským výzvám. Jižní Súdán ale má pozoruhodný potenciál v přírodních zdrojích, obrovském množství orné půdy a vodách Bílého Nilu, které jím protékají,“ dodal Pan Ki-mun.
Občanská válka se s přestávkami táhla od 50. let, válka měla náboženské, etnické, ale i ekonomické příčiny. Zahynuly během ní dva miliony lidí a čtyři miliony dalších musely opustit své domovy.