Na Ujgury jde Peking metodou tvrdé ruky a smíšených sňatků

Rebija Kadírová

Rebija Kadírová Zdroj: Profimedia,

Přestože 92 procent čínské populace tvoří Chanové, jedním z vážných problémů země jsou třenice mezi etniky. Nejznámější z více než pěti desítek menšin jsou vedle Tibeťanů odbojní muslimští Ujgurové, kterých je podle oficiálních dat zhruba deset milionů. Minorita se více dostala do hledáčku bezpečnostního aparátu po roce 2009, kdy při eskalaci napětí během protestů a potyček s Chany zahynulo přinejmenším dvě stě lidí.

V roce 2014 odstartovala v regionu speciální protiteroristická kampaň. Peking nyní tvrdí, že násilnosti ustávají, nad těmito výroky ale panují pochybnosti. Menšina si stěžuje na potlačování své kultury a náboženského přesvědčení, pronásledování aktivistů i drancování zdrojů na území obývaném Ujgury.

Získat věrohodné a objektivní informace z oblasti Sin-ťiang, kde etnikum žije, je nemožné. Dostupné zprávy jsou ale znepokojivé. V USA působící organizace Uyghur Human Rights Project tvrdí, že v souvislosti s politicky motivovaným násilím mohlo jen v letech 2013–2014 zemřít na sedm stovek lidí. Na jednoho mrtvého Chana podle ní připadali tři Ujgurové.

„Ačkoli by tato čísla neměla být považována za definitivní, svědčí o zhoršení bezpečnostních podmínek od nástupu Si Ťin-Pchinga do prezidentské funkce,“ uvedla před časem organizace. Podle ní čínská média o mnohých incidentech záměrně neinformují, aby vytvořila dojem, že represivní politika Pekingu v regionu přináší výsledky. O loňských útocích na policisty přinášely většinou zprávy zahraniční sdělovací prostředky, Čína je potvrdila až opožděně.

Ujgurové a terorismus

Vláda ráda prohlašuje, že terorismus do oblasti proniká zvenčí. Představitelé menšiny podle ní cestují do Sýrie, kde podstupují výcvik. Ujgurští aktivisté tato tvrzení označují za propagandu, která má odpoutat pozornost od skutečných příčin konfliktu a ospravedlnit tvrdá opatření vůči minoritě. Experti k tomu uvádějí, že Ujgurové na syrském bojišti patrně přítomni jsou, není však jasné, v jakém počtu a jakou roli v jejich přesunu hraje Ujgurům nakloněné Turecko.

Čínské vedení zároveň v regionu prosazuje politiku smíšených manželství, podporuje je finančně i pracovním zvýhodněním. Uvádí, že se tak setřou etnografické rozdíly a posílí se ztotožnění menšin s jednotnou čínskou kulturou. Ujgurové, podobně jako Tibeťané, jsou však vůči těmto snahám ostražití, považují je za úsilí o jejich asimilaci. Plán Pekingu tak patrně nebude příliš úspěšný. Podle pět let starých údajů byla v Číně necelá tři procenta domácností, které sestávaly z více než jednoho etnika.

Sňatky mezi Ujgury a Chany jsou ještě mnohem vzácnější. Zatím se nenaplňují ani naděje vlády, že k míšení skupin napomůže urbanizace.

Postup Číny v Tibetu straší i Indii