Na Západě se zvětšuje generační propast, příjmy mladých zaostávají

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Fabio Venni via Flickr (CC BY-SA 2.0)

Příjmová propast mezi generacemi se na Západě prohlubuje. Analýza vývoje příjmů za posledních třicet let podle listu The Guardian ukazuje, že během nich růst výdělků lidí ve věku 25 až 29 let zaostal za zbytkem společnosti. V porovnání se svými rodiči mají nyní mladí horší vyhlídky na získání vlastního bydlení a splacení dluhů. Podle Guardianu je to poprvé v novodobé historii, kdy v období bez válek či katastrof přišla mladá generace o podíl z rostoucího národního bohatství.

Britský list ve své analýze ve spolupráci s nadací Josepha Rowntreeho upozorňuje, že proces relativního chudnutí mladých v porovnání se zbytkem západní společnosti začal ještě před finanční krizí v roce 2008. Pozorovatelný je prý dokonce posledních třicet let, hospodářský otřes jej ale ještě zvýraznil.

Finanční situaci současných mladých dospělých, někdy označovaných jako generace Y (lidé narození mezi lety 1980 a 1995), ještě zhoršuje kombinace nákladných studentských půjček, rostoucí ceny bydlení i stav pracovního trhu. Příjmy lidí ve věku 25-29 let žijících ve vlastní domácnosti rostly podprůměrně ve všech sledovaných zemích západní Evropy a Severní Ameriky.

Výjimku v tomto trendu představuje Austrálie, která finanční krizi roku 2008 dokázala odolat. „Mzdy, ale i hodnota nemovitostí pokračovaly v růstu, zatímco životní náklady zahrnující ceny benzinu, potravin a veřejné dopravy zůstaly na stejné úrovni,“ uvedl pro australský server News.com.au analytik Mark McCrindle.

Ve Spojených státech, kde krize začala, jsou ale nyní penzisté dokonce bohatší než třicátníci, což je podle Guardianu na základě dostupných dat bezprecedentní jev. „Situace mladých je složitá,“ uvedl pro Guardian generální tajemník Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) Ángel Gurría. „Citelně je zasáhla krize a od té doby se jejich situace na pracovním trhu zlepšila jen mírně,“ dodává.

Jak se lišil (v procentech) růst příjmů jednotlivých věkových skupin od průměrného růstu příjmu v dané zemiJak se lišil (v procentech) růst příjmů jednotlivých věkových skupin od průměrného růstu příjmu v dané zemi | E15

Respondenti oslovení Guardianem jsou navíc přesvědčení, že v porovnání s generaci svých rodičů je pro ně obtížnější se plně osamostatnit.

„Veškerý dosavadní nárůst mých příjmů šel na bydlení a úspory, svůj životní styl jinak vůbec neměním. Jakýkoliv finanční výpadek by pro mě znamenal, že se budu muset opět stěhovat do sdíleného bytu,“ uvedla třicetiletá Fiona Pattisonová, pracovnice fundraisingové agentury.

Její případné bydlení s přáteli, ať už vynucené či chtěné, by tak bylo dalším projevem fenoménu tzv. odložené dospělosti, o němž na únorové konferenci New Media Inspiration věnované rozdílům jednotlivých generací mluvil zakladatel společnosti Scio Ondřej Šteffl a sociolog Stanislav Biler.

Seberealizace na prvním místě?

Podle obou řečníků na půdě Filozofické fakulty UK v Praze představuje pro generaci Y symbolické ukončení mládí a studentského života až pořízení si bydlení na hypotéku.

„Do té doby se obvykle ještě několik let po absolvování vysokoškolských studií věnují cestování či jiným požitkům, tím se od předchozích generací liší,“ uvedl tehdy Šteffl, který se však s Bilerem neshodl na tom, zda odložená dospělost více souvisí se složitějšími ekonomickými podmínkami, nebo s nechutí mladých vzdát se pohodlného života.

„Přestože příslušníci generace Y mezi své priority řadí seberealizaci a klidný rodinný život, mnoho z nich řadu let přechází mezi neplnohodnotnými pracovními úvazky, případně ani žádné takové úvazky nezíská. Obecně mají relativně velký problém sehnat takové zaměstnání, aby se k oné symbolické tečce za studentským životem vůbec dopracovali,“ reagoval Biler.

Studentské půjčky – pomoc studentům nebo cesta k zadlužení?