Nad argentinským hospodářstvím se opět stahují mraky

Sklizeň v Argentině komplikovaly silné deště. Země výrazně snížila odhady výnosů kukuřice a sóji

Sklizeň v Argentině komplikovaly silné deště. Země výrazně snížila odhady výnosů kukuřice a sóji Zdroj: reuters

Sója je pro Argentinu klíčovou zěmědělskou plodinou
Lidé nechtějí, aby prezidentka změnila ústavu a mohla znovu kandidovat
Argentinskou prezidentku Cristinu Fernándezovou a jejího venezuelského kolegu Huga Cháveze pojí i záliba ve znárodňování
3
Fotogalerie
Argentina čelí dekádu po krizi dalším vážným potížím. Nespokojení věřitelé po ní žádají peníze, o které přišli kvůli bankrotu. Statisíce lidí se bouří proti záměru Cristiny Fernándezové usilovat o změnu ústavy s cílem otevřít si cestu k třetímu prezidentskému mandátu. Demonstranti prezidentku obviňují z potlačování svobody tisku a v neposlední řadě jí dávají za vinu horšící se stav hospodářství.

Trpělivost s pochybnými praktikami vlády v Buenos Aires došla i Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Dal najevo, že nejpozději 17. prosince musí kabinet předložit průkazná ekonomická data, zejména údaje týkající se inflace. Šéfka instituce Christine Lagardeová zemi varovala, že kvůli manipulaci se statistikami dostane „červenou kartu“.

Dovozní restrikce a znárodňování

Argentinský hrubý domácí produkt od roku 2003 rostl průměrným tempem 7,8 procenta ročně. Boom třetí největší jihoamerické ekonomiky ale skončil kvůli klesající globální poptávce, nízké úrodě sóji a kukuřice a podle mnoha názorů také hodně vinou vládní politiky. Fernándezová je kritizována mimo jiné za to, že po svém znovuzvolení loni v říjnu omezila import ve snaze zajistit přebytek bilance zahraničního obchodu a zvýšit devizové rezervy centrální banky potřebné na splácení dluhů. Dovozní omezení ale působí problémy výrobcům závislým na dodávce zahraničních součástek. Kvůli restrikcím utíkají ze země také například luxusní značky, jež nemohou dovážet své kolekce.

Odpůrci prezidentce také vytýkají, že na jaře znárodnila společnost YPF, největšího ropného producenta v zemi. Opatření vysvětlila nedostatečnými investicemi jejího bývalého vlastníka, španělského Repsolu, což podle ní zapříčinilo nutnost většího dovozu paliva. Repsol dal ale najevo, že se s krokem Buenos Aires jen tak nesmíří, a v těchto dnech s Argentinou zahájil arbitráž a žádá po ní 10,5 miliardy dolarů.

Nešlo přitom o výjimečný krok prezidentky, už během svého prvního volebního termínu zestátnila aerolinie Aerolíneas Argentinas a miliardy dolarů penzijních úspor.

Pomalý růst

Podle posledních čísel se argentinská ekonomika v září meziročně zvýšila o 0,1 procenta, což bylo daleko za očekáváním. Analytici oslovení agenturou Reuters předpokládali v průměru růst o 1,6 procenta. Mnoho ekonomů navíc podezírá vládu z vylepšování údajů o růstu za politickým účelem. „Čelíme nejslabšímu růstu za poslední čtyři roky, protože spotřebitelé jsou při svém utrácení mnohem opatrnější,“ řekl před časem Bloombergu šéf asociace výrobců bot Juan Dumas.

Ve snaze podpořit domácí spotřebu Fernándezová zvýšila mzdy a veřejné výdaje, mezi červencem uplynulého roku a stejným měsícem letošního roku vzrostly platy v průměru o 25 procent. Odborníci upozorňují, že touto politikou prezidentka vyvolala největší růst inflace v regionu.

Inflační kouzla

Údaje o inflaci přitom už od roku 2007 vzbuzují pochybnosti. Tehdy zesnulý manžel Fernándezové a její předchůdce na prezidentském postu Néstor Kirchner vyměnil vedení statistického úřadu. MMF v letech 2010 a 2011 poslal do Argentiny dvě asistenční mise, aby pomohly zlepšit tvorbu indexu. Jenže závěry jejich zprávy se setkaly s nezájmem a země svoji metodiku nezměnila.

Loni vláda udělila vysoké pokuty několika výzkumníkům, kteří uvedli, že inflace je vyšší, než tvrdí oficiální data. Ekonomové nyní zveřejňují statistiky společně s opozičními zákonodárci, aby se vyhnuli postihům. Podle jejich zářijové zprávy spotřebitelské ceny v srpnu meziročně vzrostly o 24 procent, úřad tvrdí, že to bylo jen deset procent.

Zatím se však nezdá, že by si Fernándezová dělala s výhrůžkami měnového fondu starosti. Na zmínku o červené kartě reagovala tvrzením, že Argentina není fotbalista, ale nezávislá země, která nebude akceptovat výhrůžky a nátlak. „A dovolte mi říct, že prezident FIFA je daleko úspěšnější než vedení Mezinárodního měnového fondu,“ dodala.

Její silácký postoj se však doma těžko dočká ocenění. Podle současných průzkumů popularita prezidentky klesla pod 40 procent. „Hlasoval jsem pro Cristinu, ale nyní se cítím zrazený. Potřebujeme větší bezpečnost, více pracovních míst, vláda nám musí přestat lhát,“ řekl britskému listu The Guardian jeden z lidí, kteří se rozhodli vyjít se svým názorem do ulic argentinské metropole.