Nejprve federální odvolací soud označil masový sběr dat o telefonní komunikaci občanů ze strany NSA za nelegální, včera pak Sněmovna reprezentantů schválila návrh zákona zvaného Freedom Act, který tuto praxi přímo zakazuje. Prezident Barack Obama je prý připraven zákon podepsat, nejprve musí ale projít Senátem ovládaným republikány.
Verzi o legálním sledování, kterou svého času podpořili i Barack Obama a George W. Bush, odvolací soud na počátku května označil za „popírání reality“. Ta je podle soudců taková, že zákon Patriot Act z roku 2001 k masovému sledování osob bez vědomí většiny členů Kongresu a celé veřejnosti nikdy neopravňoval, rozhodně ne bez zásadní diskuze, kterou by o takovém opatření měl Kongres vést.
Rehabilitace pro uprchlíka
Rozhodnutí odvolacího soudu už některé důležité tiskoviny – včetně měsíčníku Atlantic a týdeníku Economist – intepretovaly jako částečnou rehabilitaci špiona na útěku Edwarda Snowdena. Ten se podle Atlantiku nyní může oprávněně cítit jako „whistleblower“, který vyzrazením státního tajemství chránil ústavu.
Economist s takovou interpretací souhlasí, ovšem jen v případě sběru takzvaných metadat o telefonní komunikaci. Snowden toho za dva roky vyzradil mnohem více a bylo by pro něj prý nejlepší, kdyby se svá rozhodnutí rozhodl obhájit před soudem.
Předvolební téma
Odposlouchávací aféra má nyní šanci stát se jedním z horkých témat primárních voleb v USA. Paragrafu 215 zákona Patriot Act, který měl podle Obamy a republikánů NSA ke sbírání metadat (nikoli odposlech jako takový, ale údaje o adresátech a trvání hovorů) opravňovat, totiž vyprší platnost za dva týdny. Pokud ji Kongres neprodlouží.
„Jak můžete prodloužit platnost něčeho, co je nezákonné?“ zeptal se sugestivně vůdce demokratické menšiny v Senátu Harry Reid. „Neměli byste,“ dodal mírněji v narážce na to, že republikány ovládaný Senát ještě může Freedom Act vrátit do sněmovny.
| Dva roky na útěku |
|---|
| Edward Snowden (31) pracoval v NSA jako počítačový specialista a měl přístup k mnoha citlivým údajům. Přesně přede dvěma lety v Hongkongu předal novinářům údaje o tajných programech PRISM (přístup k účtům Google a Yahoo), Tempora (zachytávání dat z optických sítí), Xkeyscore (analýza posbíraných internetových dat) či Boundless Informant (analýza metadat). Snowden se chtěl skrývat v Jižní Americe, nakonec skončil v Rusku, kde obdržel dočasný azyl. V USA mu hrozí 30 let vězení za vyzrazení státních tajemství. |
