Vyspělému světu hrozí, že se tradičně umírněně volící středostavovské rodiny uchýlí ve větší míře k volbě populistů a antisystémových stran. Důvodem je klesající ekonomická síla i životní úroveň této skupiny. Studie OECD radí, jak se s tím vyrovnat.
„Střední třída dnes vypadá stále více jako loď v rozbouřených vodách,“ prohlásil ve středu šéf Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Angel Gurría, který v New Yorku představovalrozsáhlou studii s názvem Pod tlakem: Vyždímaná střední třída (Undre Pressure: The Squeezed Middle Class).
OECD v ní dokumentuje postupný úpadek střední třídy ve vyspělých zemích a nabádá vlády, aby pomohly této skupině zachovat si ekonomický význam i životní styl. Stagnující platy lidí, kteří do této kategorie spadají, už například nestačí pokrývat ceny bydlení a vzdělání, píše se v obsáhlé studii.
Autoři na základě statistických dat ukazují, že se ve většině vyspělých zemí střední třída potápí, protože pro mladou generaci je stále těžší tohoto statusu dosáhnout. Zatímco v generaci narozené po druhé světové válce patřilo ke střední třídě na 70 procent dvacátníků, mezi takzvanými mileniály je to 60 procent.
Do střední třídy patří podle studie člověk, který vydělává od 75 do 200 procent mediánu. Ten v Česku činil na konci roku 2018 necelých 30 tisíc korun. Zjednodušeně jde o průměrnou mzdu „očištěnou“ od zkreslení způsobeného vysoce nadprůměrnými příjmy velmi malé části obyvatel.
Cena za životní styl střední třídy podle studie roste rychleji než inflace. Vůbec nejdůležitější položku ve výdajích tvoří bydlení, za které dají domácnosti asi třetinu svých příjmů. Ještě v roce 1990 jim na to stačila čtvrtina. Ceny domů se za poslední dvě dekády zvyšovaly třikrát rychleji než medián.
