Nečas: Bankrot Řecka by byl vhodnější než další nalévání peněz

Petr Nečas

Petr Nečas Zdroj: Eduard Erben, E15

Bankrot Řecka by byl zřejmě vhodnější cestou, než další nalévání finanční pomoci Aténám. V Bruselu to řekl premiér Petr Nečas. S názorem premiéra ale nesouhlasí oslovení analytici. Praha se také dále během dnešního summitu EU podle něj klonila pro povinné zapojení soukromého sektoru do další pomoci, i když nakonec bude dobrovolné.

„Restrukturalizace řeckého dluhu je zřejmě vhodnější cestou a je skutečně reálnou otázkou, nakolik odkládání tohoto problému pouze nevede k tomu, že toto řešení bude dražší a dražší,“ řekl Nečas.

Podle českého premiéra je nyní třeba vyčkat, zda Atény schválí úspory, k nimž se při vyjednávání o první pomoci partnerům zavázalo. Pak bude možné rozhodnout o dalším postupu. Nečas zároveň řekl, že by si Česko přálo, aby část pomoci Řecku nesli povinně i soukromí investoři – tedy banky, nebo jiné subjekty, které drží řecké dluhopisy.

„My jsme přesvědčeni, že by měl být zahrnut i soukromý sektor do těchto restrukturalizačních kroků. Jsme přesvědčeni, že by to mělo být povinně. Zatím to vypadá, že jediná šance bude dělat to dobrovolně, ale před tím problémem se neuteče,“ řekl premiér.

Ministr financí Miroslav Kalousek dokonce uvedl, že Řecko v bankrotu už je. „V tuhle chvíli už začala restrukturalizace dluhů Řecka, jinými slovy, státní řecký bankrot. Jde o to, jak to proběhne, v jakém čase, s jakými náklady a to, co je důležité - s jakou nákazou, jestli ta skutečnost také znervózní finanční trhy tak, že začne mít své problémy i Španělsko, Itálie a celá řada jiných zemí. Tady opravdu jsou efekty, které nedokážeme dohlédnout,“ řekl ministr Rádiu Impuls.

Analytici se shodují: Bankrot Řecka teď není dobrým řešením, EU potřebuje čas

Přesný opak si o bankrotu Řecka ale myslí analytici. Podle nich by v současné situaci nebyl nejlepším řešením. Další záchranný plán totiž podle ekonomů zabrání přenesení problémů na evropský bankovní sektor a umožní EU získat čas na přípravu systémového řešení. Navíc oznámení o dohodě pomoci Řecku alespoň na chvíli uklidnilo i finanční trhy, uvedli ekonomové. Výsledek ovšem podle nich závisí především na tom, zda úsporná opatření provedou sami Řekové.

„Domníváme se, že realizace včera nastíněného plánu tedy získá více času a zabrání neřízenému bankrotu země v krátkodobém horizontu, který by měl rozsáhlé důsledky zejména na ostatní „nakažené“ země eurozóny i na evropský finanční systém,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Conseq Investment Management Lukáš Vácha. Podle něj se ale dlouhodobé řešení bez nějaké formy restrukturalizace řeckého dluhu, tedy prodloužení splatnosti nebo jeho částečného omezení, s velkou pravděpodobností neobejde.

Ani podle analytika ČSOB Petra Dufka by bankrot Řecka nebyl nyní nejvhodnějším řešením. „V tuto chvíli, i kdyby zbankrotovali a neplatili ani úroky ze svého dluhu, tak stále budou potřebovat desítky miliard půjček pro státní rozpočet. Po bankrotu by takové půjčky těžko mohli dostat,“ uvedl. Jestli ale bude plán úspěšný, rozhodnou podle něj sami Řekové tím, zda budou ochotni dát své veřejné finance do pořádku.

Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek potvrzuje slova Miroslava Kalouska o tom, že Řecko již v bankrotu je. „Řecko je technicky v bankrotu již nyní a záchranné plány mohou v nejlepším případě zajistit, že bankrot nevyvolá chaos, při němž by zkolaboval řecký finanční systém a při němž by se kritická situace přenesla do dalších zadlužených zemí. „Otázkou je, zda a do jaké míry postihne řecká krize ekonomiku Evropy jako celku a v tomto ohledu si zatím myslím, že nemusí dojít na nejhorší,“ uvedl.