V roce 2030 bude žít polovina lidstva v oblastech s akutním nedostatkem vody, tvrdí studie OSN z roku 2009. Boj o vodu už začal a zřejmě jen tak neskončí. „Zatímco ve 20. století jsme byli svědky dlouhé řady válek kvůli ropě, střety ve 21. století se povedou o vodu. Pokud tedy nezměníme způsob, jakým s vodou nakládáme,“ prohlásil v roce 1995 viceprezident Světové banky Ismail Serageldin.
Za okny září bílý sníh, uprostřed švýcarských hor nic neobvyklého. Píše se rok 2008, v Davosu probíhá další prestižní ekonomické fórum. Varovná slova tehdejšího šéfa OSN Pan Ki-muna by jistě zněla naléhavěji třeba z pouště, ani v davoském luxusu ale neztratila na razanci. „Stále větší populace a klimatické změny problém s vodou ještě zhoršují. Světovou žízeň zvyšuje i globální hospodářská expanze. Velké množství konfliktů o vodu může nastat ještě dřív, než jsme si nedávno mysleli“.
Ještě ne tak dávno se mladí národohospodáři učili, že voda je volným statkem, ke kterému má každý obyvatel země neomezený přístup, podobně jako ke vzduchu. Časy se mění: nyní ekonomové z OSN předpokládají, že v žebříčku nejbohatších států planety vystřídají ropné producenty právě ty země, které disponují největšími zásobami kvalitní vody — Kanada, Chile, Norsko, Kolumbie nebo Peru.
Voda byla strategickou surovinou odjakživa, v časech bobtnajícího lidstva to ale platí trojnásob. „Producenti zemědělských komodit nyní spotřebují 70 procent veškeré pitné vody. Na přípravu jednoho kilogramu chleba padne tisíc litrů, na kilogram hovězího pak 15 tisíc litrů vody,“ píše ve své studii Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Agentura Unesco v roce 2007 odhadla, že války o vodu hrozí hlavně na Blízkém východě. Konflikt doutná v povodí řek Nil a Jordán. Příslovečně suchý region má k dispozici pouhé jedno procento zásob vody, i když v něm žije pět procent světové populace. Krize biblických rozměrů pak může zachvátit velkou část Asie, pokud se Čína rozhodne použít vody pramenící v Tibetu jako geopolitickou zbraň. Na tibetské vodě jsou do určité míry závislé zřejmě až dvě miliardy lidí.
