Nejdražší olympijské hry v historii vyrůstají z ničeho

Olympijský stadion v Soči

Olympijský stadion v Soči Zdroj: reuters

Rusko se chce příští rok v Soči blýsknout, olympiáda má být nejdražší v historii. Přípravný výbor tvrdí, že do počátku letošního roku bylo dokončeno 70 procent potřebného vybavení a utratilo se za něj 37 miliard dolarů. Aktuálně se počítá s tím, že celkové náklady přesáhnou padesát miliard dolarů. To je pětinásobek původních odhadů a o pětinu více, než na kolik přišly hry v Pekingu. Navíc nemusí jít o konečné číslo.

Téměř naprostá absence potřebné infrastruktury. To je jedním z důvodů vysokých nákladů na pořádání zimních olympijských her v jihoruském městě Soči. Podle vyjádření představitelů Mezinárodního olympijského výboru až 85 sportovišť a dalšího zařízení včetně silnic, železnic, nádraží, letišť i plynovodu musí být budováno od nuly.

Objevují se ale i nařčení z nehospodárnosti a špatné organizace. Jen státní korporace Olympstroj, která výstavbu zařízení řídí, měla od svého vzniku před šesti lety už čtyři ředitele. Kupříkladu náklady na výstavbu skokanského areálu se podle některých zdrojů zvedly ze 40 milionů dolarů na 265 milionů, jeho budování navíc zaostalo za plánem. Na vině je prý prvotní nedostatečná geologická expertiza. Známý blogger Jegor Byčkov napsal, co vše by se dalo za peníze vyčleněné na olympiádu pořídit – mimo jiné bazén a kluziště pro každé ruské město.

Oficiální místa ale bujení nákladů zlehčují. „Proč se (prezident Vladimir) Putin rozhodl dát v sázku svoji osobnost, svoji prestiž žádostí (o organizaci her) pro město, ve kterém nejsou žádné olympijské areály?“ zeptal se před časem novinářů mluvčí šéfa Kremlu Dmitrij Peskov. „Tento druh obrovské události je perfektní příležitostí k rozvoji celého regionu,“ odpověděl si. Projekt dokonce přirovnal k rekonstrukci měst po druhé světové válce.

Vládní představitelé navíc zdůrazňují, že dvě třetiny rozpočtu půjdou na účet soukromým investorům. Kritici ale podotýkají, že to není tak úplně pravda, protože mnoho angažovaných firem je stejně kontrolováno státem.

Soukromníci prý přípravu uměle prodražují

Igor Nikolajev z auditorské firmy FBK tvrdí, že uváděnou částku není třeba brát úplně vážně, protože za optický nárůst výdajů mohou ve velké míře právě soukromí podnikatelé, kteří uměle navyšují svůj příspěvek ke hrám v očekávání výhod.
„Například společnost, která staví nebo renovuje svůj firemní hotel, se výdaje snaží nárokovat jako olympijské náklady. Pomáhá jim to vylepšovat jejich vyjednávací pozici. Buďte si jistí, že za to budou požadovat něco nazpět,“ citovala Nikolaje ruská média. „Něco nazpět“ v tomto případě může znamenat třeba daňové úlevy. Pár velkých investorů zase žádá snížení úrokových sazeb u úvěrů, které si na olympiádu vzali u státem vlastněných bank.

Palmová promenáda v SočiPalmová promenáda v Soči | profimedia.cz

Zaznívají odhady, že až pětina nákladů je imaginární a skončí v soukromých kapsách. V Rusku totiž panuje přesvědčení, že hlavní zakázky se rozdělily mezi pár lidí blízkých Putinovi. Podle některých zdrojů ale zase jistí oligarchové dostali nůž na krk – jejich byznysová kariéra bude záviset na tom, jestli se zapojí do přípravy olympiády. A to do projektů, jejichž návratnost potrvá léta nebo také nikdy nepřijde. „Bylo jim prostě řečeno, že od nich bude dobrý nápad, pokud vypomohou,“ řekl Reuters nejmenovaný stavitel.

Nelehká práce migrantů

Navíc není stále jisté, že se vše stihne připravit včas. Výstavbu komplikuje nedostatek pracovníků, úředníci navíc připouštějí, že zdaleka ne všechna místa mají spolehlivé dodávky energií. Organizace na ochranu lidských práv nedávno upozornily, že na stavbách v Soči pracuje ve špatných podmínkách hodně migrantů z Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Uzbekistánu, ale také Arménie, Ukrajiny a Srbska. Human Rights Watch odhaduje, že do dějiště her přijelo na 16 tisíc přistěhovalců nadějí na pracovní místo. Mnoho z nich prý ale zase brzy odchází. „Lidé pracují, ale nedostanou plat, tak jdou pryč. Pak přijede autobus, vyloží čerstvou skupinu a celý cyklus se opakuje,“ řekl agentuře Reuters ukrajinský dělník. Pořadatelé prý situaci prověřili. „Nezaznamenali jsme tolik stížností, aby si to zasloužilo mezinárodní zprávu,“ podotkl vicepremiér Dmitrij Kozak. Místní novináři si však stěžují, že jakákoli kritika příprav je tabu.

Někteří skeptici samozřejmě poukazují i na to, že po skončení akce zřejmě zůstane většina infrastruktury bez využití. Je to dané mimo jiné i tím, že ceny v Soči jsou příliš vysoké na to, aby letovisko mohlo konkurovat podobným zařízením v Turecku a jinde.

Další komplikace: nebezpečí a teplo

Vážné otázky se kvůli blízkosti odbojných kavkazských regionů vznášejí také nad zajištěním bezpečnosti. Sportovci a fanoušci se budou muset smířit s mimořádně přísnými kontrolami. „Poté, co jsem musela ukazovat svoji akreditaci asi padesátkrát za den, zjistila jsem, že si ji bezděčně beru, i když si jdu do vlastní koupelny vyčistit zuby,“ napsala Američanka Holly Brooksová, která se tuto sezonu v Soči zúčastnila běžkařských závodů. Návštěvnost mohou srazit dolů i problémy s vízy. V současnosti to totiž nevypadá, že by se Rusko a Evropská unie do olympiády dokázaly dohodnout na bezvízovém režimu.

V neposlední řadě panují i obavy, že první subtropický pořadatel zimní olympiády, kterému se díky palmové promenádě přezdívá „ruská riviéra“ se bude během her potýkat s velkým teplem, nedostatkem sněhu a dešti. Šéf místního organizačního výboru Dmitrij Černyšenko však tvrdí, že letovisko je vybaveno velmi výkonnými sněhovými děly, lyžařský materiál se prý navíc bude v obrovském množství skladovat předem. „Sníh pro rok 2014 je zaručen,“ ujišťuje Černyšenko.
Pořadatelé už každopádně dali do prodeje vstupenky, jejichž cena se pohybuje od 17 dolarů do 1700 dolarů. Jejich celkový počet nezveřejnili, ale tvrdí, že 40 procent lístků bude stát pod sto dolarů. Počet vstupenek na osobu má být omezen, například v případě zahajovacího ceremoniálu na čtyři kusy.

Soči hrozí válka gangů
Bezpečnost Soči neohrožují pouze radikálové z Kavkazu, kteří by olympiády mohli využít k prosazování svých cílů. Stále více se ukazuje, že obří staveniště je také dobrou scénou pro válku gangů. Poté, co byl v lednu v Moskvě zabit Aslan Usojan, přezdívaný Děd Chasan, hovoří se o boji klanů o jeho impérium, které zahrnovalo i dějiště her. Zvýšená aktivita v podsvětí se přitom před mezinárodní událostí vůbec nehodí Kremlu, jenž se snaží vytvořit dojem, že organizovaný zločin z Ruska vymizel s příchodem Vladimira Putina.
Zájem mafiánů o přímořské letovisko se od startu příprav na sportovní událost pochopitelně mnohonásobně zvýšil. A to podle expertů zvlášť v období, kdy jsou i oni zasažení globální hospodářskou krizí. „Byly zvěsti, že kriminální svět hodně investoval do olympiády v Soči a že ty peníze byly investované prostřednictvím Chasana,“ citovala média Vladimira Pribylovského z moskevského think tanku Panorama.
„Kde jsou peníze, tam je organizovaný zločin. Soči bylo jeho (Usojanovo) léno, považoval ho za druhý domov,“ podotýká také reportér listu Novaja Gazeta Sergej Kaněv, který se tématem dlouhodobě zabývá. „Usojan tady byl něco jako gubernátor, jen z kriminálního světa. Byl jako druhá vláda,“ potvrdil britskému deníku The Guardian jeho význam pro Soči také nejmenovaný zdroj blízký bezpečnostním službám města. Děd Chasan, který zřejmě kontroloval mimo jiné mnoho hotelů a restaurací, přitom není první obětí v „olympijské éře“. Už v roce 2013 byl za bílého dne v centru Soči zastřelen Eduard Kakosjan, známý jako Karas. Podle expertů byl jedním z nejvyšších velitelů mafiánského bosse. A zabití Usojana vyvolalo v podsvětí jen další vraždění.