Za dříve sporný zákon se nakonec postavilo 535 poslanců. Proti hlasovalo jen pět zákonodárců, dalších 61 se zdrželo. Svůj souhlas ještě musí příští týden vyslovit horní komora německého parlamentu, i v ní ale vládní koalice drží pohodlnou většinu.
Předseda vládní SPD Sigmar Gabriel schválení zákona označil za „historický den pro Německo“. „Zpětně bude toto rozhodnutí oceňováno jako velký sociální pokrok,“ řekl.
Zákon se dotkne 3,7 milionu lidí, kteří nyní pobírají nižší mzdu, než je nově stanovené minimum. Výjimku z normy budou mít mladiství do 18 let a dlouhodobě nezaměstnaní, na které se minimální mzda během prvního půl roku v novém zaměstnání nevztahuje.
Platit budou i další výjimky pro některé obory, které přes odpor socialistů prosadila CDU/CSU. Přechodné období do roku 2017 se bude týkat především sezónních pracovníků a kolportérů.
Opozice kritizuje výjimky
Právě výjimky kritizuje postkomunistická levice. „To co nám předkládají, není celoplošná minimální mzda, ale záplatovaný koberec,“ prohlásil místopředseda strany Klaus Ernst. Vůči výjimkám měli výhrady i Zelení, zákon přesto podpořili.
Výši minimální mzdy má od roku 2016 každé dva roky posuzovat zvláštní komise vložená ze zástupců zaměstnavatelů a odborů.
Minimální mzda platí ve většině Evropské unie. Evropským průkopníkem se v roce 1949 stal Francie, Československo minimální mzdu zavedlo nedlouho poté, v roce 1951. Záruka nejnižší možné mzdy stále chybí v severských zemích, v Rakousku a Itálii.
