Největší evropské strany přišly o desítky poslanců. Radikálové posílili
Velké šance stát se novým předsedou Evropské komise tak má bývalý lucemburský premiér a kandidát EPP Jean-Claude Juncker. EPP ale oproti minulým volbám ztratila okolo 60 křesel a Junckerova volba tak nemusí být vůbec samozřejmostí.
Třetí skončila Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) se 71 mandáty. Za nimi se umístili evropští Zelení s 55 křesly. Levicová frakce GUE/NGL získala 45 mandátů. O pět méně jich má Evropská konzervativní a reformní skupina (ECR). Euroskeptická frakce Evropa svobody a demokracie (EFD) posílila o tři na 36 mandátů a mezi nezařazenými je 40 poslanců.
Volby oslabily všech pět nejsilnějších frakci, pohoršila si i ECR. Rozrostly se naopak řady euroskeptiků, levicové frakce a nezařazených poslanců.
Celkem 67 europoslaneckých křesel patří politikům, jejichž strany dosud v europarlamentu nezasedaly a nejsou spojeny s žádnou stávající frakcí. Právě sem nejspíš budou patřit některé z nacionalistických či protievropských uskupení, která v některých zemích unie zaznamenala volební úspěch.
Převážně ve starých unijních zemích zaznamenali nacionalisté narůst popularity. Podle průběžných výsledků vyhráli volby ve Francii a Dánsku, zatímco ve Švédsku, Finsku či Rakousku se těšili mnohem větší podpoře než při eurovolbách v roce 2009.
