BND čelí skandálu kvůli údajné pomoci americké Národní agentuře pro bezpečnost (NSA) se sledováním evropských i německých úřadů. Minulý měsíc německý magazín Der Spiegel napsal, že německá rozvědka sama vedla rozsáhlou špionáž komunikace velvyslanectví spojenců z Evropské unie i USA.
Nyní se v aféře kolem špionážních cílů BND objevily nové třaskavé informace. Odposloucháván byl prý i diplomat Haber, který je přitom jako německý občan před takovými praktikami rozvědky chráněn německou ústavou. BND by tohoto šéfa pozorovací mise EU v Gruzii z let 2008 až 2011 a později šéfa plánovacího štábu diplomatické služby EU v Bruselu mohla sledovat jen s povolením příslušné komise Spolkového sněmu. Haberova manželka Emily Haberová přitom zastává funkci státní tajemnice na ministerstvu vnitra.
Na seznamu i světové zbrojovky
Také další údajné špionážní cíle jsou politicky kontroverzní. Podle rbb Inforadio totiž mezi nimi byl i šéf francouzské diplomacie Fabius a další cíle, které nejsou v souladu s obecnými úkoly BND. Jde údajně například o Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu, Dětský fond OSN (UNICEF). Mezinárodní zdravotnickou organizaci (WHO), americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a četné evropské a americké firmy včetně americké zbrojovky Lockheed.
Před třemi týdny šéf BND Gerhard Schindler a kancléřství potvrdili kontrolní komisi Spolkového sněmu, že BND se podílela i na špionáži mezi spřátelenými zeměmi.
Téma odposlechů je v Německu velmi citlivé. V roce 2013 zveřejnil někdejší spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden dokumenty, které ukazovaly na rozsáhlé sledovací a odposlechové praktiky NSA. Ze zveřejněných složek vyplynulo, že Američané sledovali i vrcholné evropské politiky, mimo jiné německou kancléřku Angelu Merkelovou.
