Německá kancléřka Merkelová chce zarazit masovou špionáž

Angela Merkelová

Angela Merkelová Zdroj: ctk

Kancléřka Angela Merkelová se před volbami snažila Němce kvůli skandálu kolem americké výzvědné činnosti uchlácholit, nyní se musí vypořádat s informací, že je zřejmě sama dlouholetou obětí sledování. Berlín chce uzavřít protišpionážní dohodu nejen s USA, ale i s evropskými zeměmi. Společně s Brazílií bude navíc v OSN prosazovat rezoluci proti přílišné aktivitě rozvědek. Celá aféra může mít vážný dopad na americko-německé vztahy.

Napětí mezi Evropou a USA eskalovalo během minulého týdne, kdy se objevily další úniky informací o zorném poli americké Národní bezpečnostní agentury (NSA).

Kromě zpráv o milionech záznamů telefonické komunikace Francouzů a Španělů byla zveřejněna tvrzení, že agentura odposlouchávala telefony 35 světových lídrů, včetně blízké spojenkyně Merkelové. Špionáž se tak stala důležitým tématem summitu EU a upozadila například hovory o imigračních problémech.

Podle informací týdeníku Der Spiegel se NSA na telefon kancléřky zaměřila už v roce 2002. Předsedkyně konzervativců žádala vysvětlení po americkém prezidentovi Baracku Obamovi, který se jí údajně omluvil a řekl, že o tom neměl ponětí. Německý Bild am Sonntag však tvrdí, že šéf Bílého domu o odposleších Merkelové od roku 2010 věděl. „Obama operaci nezastavil, ale nechal ji pokračovat,“ cituje nejmenovaného představitele americké tajné služby.

Komentátoři tvrdí, že jde o nejhorší diplomatickou krizi mezi Washingtonem a Berlínem, co pamatují. Němci v těchto dnech za oceán posílají své zpravodajské špičky, aby tlačily na vyšetření záležitosti. Protišpionážní dohodu s Američany by Němci i Francouzi chtěli uzavřít do konce roku.

Doma výzvědné aktivity USA vyvolávají rozdílné reakce. Dva republikánští kongresmani v neděli sledování hájili. „Vidí tři nebo čtyři kousky skládačky, která jich má tisíc, a dělají závěry,“ řekl na adresu spojenců šéf zpravodajského výboru Sněmovny reprezentantů Mike Rogres. Prohlásil dokonce, že vzestup fašismu ve dvacátých a třicátých letech 20. století lze částečně vysvětlit rozhodnutím USA nemonitorovat své spojence.