Mnoho velkých německých podniků, jako jsou Siemens, BMW nebo Adidas, bojuje s nedostatkem výrobních materiálů a zdaleka to už nejsou jen čipy. Motor německého hospodářství se tak stává brzdou, upozorňuje agentura Bloomberg. Problémy v mezinárodních dodavatelských řetězcích ohrožují zotavení největší ekonomiky Evropské unie z koronakrize. Mohou též ovlivnit atmosféru před blížícími se německými volbami.
„Za celou kariéru jsem nezažil situaci, kdy by chybělo tolik komodit najednou, a to pracuji ve stejném odvětví od roku 1996,“ stěžuje si Thomas Nuernberger, manažer prodejů ve společnosti EBM Papst, která vyrábí motory a ventilátory.
Německo během loňských i letošních lockdownů těžilo ze své orientace na výrobní sektor. Pandemie tak na něj neměla tak silný dopad jako na jiné evropské ekonomiky zaměřené na služby. Teď se však německá výhoda vytrácí. Tamní firmy nemají čipy, kontejnery, kovy, papír, a dokonce ani dřevěné palety.
Potíže pocítí i Češi
Šéf elektrotechnického gigantu Siemens Roland Busch už dříve varoval, že nedostatek surovin a zvýšené náklady na jejich přepravu pravděpodobně přetrvají i v příštím fiskálním roce. Vzhledem k provázanosti německého byznysu s českým lze počítat s tím, že se negativní dopady projeví také u tuzemských podniků.
„Rovněž pociťujeme nedostatek vstupního materiálu, například plastu, a jeho rostoucí ceny,“ potvrdila deníku E15 mluvčí Siemensu pro Českou republiku Mariana Kellerová.
„Věci se navíc spíše zhoršují, než zlepšují,“ přidává se ekonom Clemens Fuest, prezident výzkumného institutu Ifo. Více než dvě třetiny německých společností mají podle něho problémy s dovozem. Továrny vyrábějí zhruba o sedm procent méně zboží než před koronakrizí.
Největší německé automobilce Volkswagen se v červenci propadl objem dodaných vozů o devatenáct procent. Chybějící díly následně přiměly firmu omezit výrobu v několika závodech včetně největšího ve Wolfsburgu, kde pracuje na šedesát tisíc lidí. Potíže přiznávají též výrobci sportovního oblečení Adidas a Puma. Zasáhlo je uzavření továren ve Vietnamu, kde se přes léto výrazně zhoršila pandemická situace.
Nejvyšší inflace za třináct let
Příliš optimisticky nevyhlížejí ani makroekonomická data. Německá inflace za srpen zrychlila z 3,1 na 3,4 procenta. Dostala se tak na nejvyšší úroveň za posledních třináct let a výrazně nad cíle Evropské centrální banky. Hrubý domácí produkt země má letos vyrůst o 3,6 procenta. Německá spolková banka nicméně minulý týden upozornila, že tento výhled se právě kvůli narušení dodavatelských řetězců možná nepodaří splnit.
Jedním z důležitých kroků, jak zabránit prohlubování krize, bude na základě Fuestova mínění pokračovat v očkování obyvatel. „Pokud tempo vakcinace zpomalí, budeme mít další problém,“ sdělil šéf Ifo redaktorům Bloombergu.
Navzdory temným předpovědím část ekonomů jako třeba Holger Schmieding z Berenberg Bank věří, že v okamžiku, kdy se dodavatelské řetězce vzpamatují, německé podniky, zejména ty z automobilového průmyslu, se mohou vrátit k rychlému růstu.
Kdo nabídne řešení?
Jistě bude zajímavé sledovat, jak se ekonomické výzvy promítnou do nadcházejících parlamentních voleb. Ty se v Německu odehrají na konci září a zatím se zdá, že o křeslo příštího spolkového kancléře svedou vyrovnaný souboj Armin Laschet, předseda vládní CDU, a dosavadní ministr financí Olaf Scholz (SPD).
„Otázky hospodářského vývoje, zejména jejich dopady na sociální otázku, nezaměstnanost a na sociální nerovnost hrají tradičně významnou roli. Od roku 2016 se však významem pohybují na úrovni kolem deseti procent, velká volební témata jsou letos spíše klima a pandemie následované migrací,“ vysvětluje Vladimír Handl, expert na německou politiku z Univerzity Karlovy.
Potíže německých firem nicméně podle odborníka určitě ovlivní volební atmosféru a posílí citlivost vůči sociálně-ekonomickým otázkám. „Pro volby bude zásadní, který z kandidátů na kancléřský post nabídne řešení daných otázek, jež bude nejen přesvědčivé, ale zároveň co nejšetrnější v dopadu na občany,“ míní Handl.
